Leoš Janáček a Antonín Dvořák patří mezi významné postavy české hudby, jejichž vzájemný vztah a umělecké propojení je často předmětem hudebně-historických studií. Janáčkova vzpomínka na Dvořáka, napsaná sedm let po jeho smrti v roce 1911 pro časopis Hudební revue, odhaluje hloubku citového a uměleckého spojení mezi těmito dvěma skladateli. Navzdory věkovému rozdílu třinácti let a rozdílným životním drahám, jejich vztah se postupem času prohluboval.
Oba se poprvé setkali během Janáčkových studií na varhanické škole v Praze v letech 1874 až 1875. Ačkoli Janáček po dokončení studia přesídlil do Brna a soustředil zde své aktivity, pouto k Dvořákovi zůstalo trvalé. Jejich vzájemné prolínání se odráželo především v jejich hudební tvorbě, kde Janáček nacházel inspiraci v Dvořákových melodiích, které přirovnával k bratrskému svazku, jenž nelze snadno přetrhat.
Nyní se veřejnosti naskýtá příležitost podrobněji prozkoumat vztah mezi těmi dvěma osobnostmi prostřednictvím připravované přednášky, která se zaměřuje na méně známé aspekty jejich spolupráce. Akce se uskuteční za podpory Společnosti Antonína Dvořáka a bude se opírat o rozsáhlou analýzu archivních dokumentů a korespondence, které nabízejí nový pohled na jejich vzájemnou inspiraci a vliv.
Přednáška Veroniky Vejvodové „Dvořák a Janáček – Přátelství skladatelů ve světle nových pramenů“ se koná 16. června 2025 od 17:30 do 19:30 v Muzeu Antonína Dvořáka ve spolupráci se Společností Antonína Dvořáka. Muzeum se nachází na adrese Ke Karlovu 20, Praha 2, 120 00
