Při současném růstu zájmu o zahrádkaření se zahrádkové osady v Praze stávají stále populárnějšími místy jak pro rekreaci, tak pro samoobslužné pěstování. V metropoli se nachází 199 zahrádkářských osad, z nichž 119 je funkčních jako členské osady Českého zahrádkářského svazu (ČZS). Zbytek osad není pod svazem, či není plně funkční. Například, v nabídce ČZS se objevila zahrádka v kolonii v Bohnicích.
Poptávka po zahrádkách je stabilně vysoká, avšak nové zahrádky v městské aglomeraci prakticky nevznikají, což vyvolává různé výzvy, například při snaze o koupi zahrady v blízkosti města. Situaci komplikuje nedostatek dostupných pozemků a stavební tlak developerů. Přesto se plánovaný metropolitní plán snaží tyto osady zachovat jako nedílnou součást městské krajiny.
Pražský metropolitní plán, který je momentálně ve fázi schvalovacího procesu, má být zveřejněn a projednán v příštím roce. Dokument by měl podpořit ochranu a rozvoj stávajících zahrádkářských osad. Filip Foglar, ředitel Odboru územního rozvoje magistrátu, uvedl, že se na ně pohlíží jako na jedinečný fenomén Prahy.
Alternativy bydlení v zahrádkářských osadách se stávají lákavými. Zahradní stavby nejsou primárně určeny pro celoroční bydlení, avšak některé typy chatiček umožňují celoroční užívání. Toto řešení je oblíbené zejména kvůli nedostatku dostupných bytů. Přesto infrastruktura těchto osad, jako dodávka vody a likvidace odpadu, je v zimních měsících často nesplnitelná.
Zahrádkářské osady v Praze mají dlouhou historii a jsou hluboko zakořeněny v místní kultuře. Tento typ rekreace a rezidenční aktivity má své kořeny již v éře první republiky a pokračuje i v moderní době jako důležitá součást pražského životního stylu. Karel Čapek ve svých textech popisoval, jak se zahrádkaření vyvinulo v oblíbenou činnost a stalo se součástí života mnoha Pražanů. Tento trend pokračuje i v současnosti, přestože se mění potřeby a podmínky.
