Doplňky stravy užívá 84 % lidí ve věku 18 až 55 let. Kvalitu posuzují podle různých kritérií

Doplňky stravy se staly běžnou součástí péče o zdraví. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Pilulku je v posledních 12 měsících užilo 84 procent lidí ve věku 18 až 55 let. Více než polovina uživatelů, konkrétně 54 procent, je užívá každý den.

Nejčastěji lidé jako důvod uvádějí podporu imunity, kterou zmínilo 43 procent respondentů. Celkovou péči o zdraví a prevenci uvedlo 33 procent a stejný podíl lidí sahá po doplňcích kvůli únavě a nedostatku energie. Tyto odpovědi popisují motivaci spotřebitelů, nikoli potvrzení účinnosti konkrétních přípravků.

Nejčastěji lidé užívají hořčík a vitaminy

Nejčastěji užívaným doplňkem stravy je podle průzkumu hořčík, který užívá 60 procent respondentů. Následuje vitamin C s 53 procenty a vitamin D, který užívá 45 procent dotázaných.

Při výběru doplňků se lidé nejčastěji spoléhají na vlastní zkušenost. Tu jako důležitý faktor uvedlo 32 procent respondentů. Doporučení rodiny nebo přátel zohledňuje 30 procent lidí, radu lékaře 29 procent a doporučení lékárníka 26 procent.

Většina dává přednost kvalitě před cenou

Pro 65 procent uživatelů je při výběru doplňku stravy důležitější kvalita než cena. Většina z nich je zároveň ochotna za výrobek s doložitelně vyšší kvalitou zaplatit alespoň o něco více. Pětina respondentů připouští dokonce znatelně vyšší cenu.

Představa o tom, co znamená kvalitní doplněk stravy, ale není jednotná. Při spontánním hodnocení lidé nejčastěji zmiňovali dostatečné množství účinné látky, které uvedlo 21 procent respondentů, kvalitní suroviny s 18 procenty a dobré složení s 13 procenty.

Když respondenti vybírali z konkrétních parametrů, dostatečné množství účinné látky uvedlo 38 procent lidí. Čisté složení a dobrou vstřebatelnost shodně označilo 30 procent respondentů.

Samotné množství účinné látky proto podle odborného člena poradního výboru Pilulky Michala Pohludky nemusí být jediným měřítkem kvality. Při porovnávání je podle něj třeba zohlednit také formu látky, její využitelnost pro organismus, čistotu složení a další parametry. Ani takové srovnání však samo o sobě neurčuje, který přípravek konkrétní člověk potřebuje.

NutraRating hodnotí tisíce doplňků

Množství různých parametrů může výběr spotřebitelům komplikovat. Pilulka proto používá systém NutraRating, který hodnotí více než 3 500 doplňků stravy a proteinů známkou od A+ do D.

Do výsledného hodnocení vstupuje několik charakteristik. Patří mezi ně forma a množství účinných látek, čistota složení, použité pomocné látky, původ surovin, výrobní standardy, testování a transparentnost výrobce. U relevantních látek systém zohledňuje také jejich využitelnost pro organismus. U proteinů sleduje mimo jiné koncentraci a zdroj bílkovin.

Doplňky stravy jsou potraviny, nikoli léky

Podle Národního zdravotnického informačního portálu jsou doplňky stravy potraviny, jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu. Jde o koncentrované zdroje vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek s nutričním či fyziologickým účinkem, které jsou určeny k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

Na doplňky stravy se proto vztahují pravidla potravinového práva. Výrobce, dovozce nebo jiný subjekt, který doplněk stravy uvádí do oběhu, je považován za provozovatele potravinářského podniku. Před prvním uvedením doplňku na trh musí provést oznámení, tedy takzvanou notifikaci, na Ministerstvo zemědělství.

Zdravotní tvrzení mají svá pravidla

U doplňků stravy se mohou objevovat také výživová nebo zdravotní tvrzení. Ta musí splňovat stanovené podmínky. Jde o tvrzení, kterými jsou potravině nebo její složce připisovány příznivé výživové nebo zdravotní vlastnosti.

Rozdíl mezi doplňkem stravy a léčivem je proto důležitý i při jeho výběru. Doplněk stravy je potravina určená k doplnění běžné stravy, nikoli léčivý přípravek.

Většina nakupuje také přes internet

Doplňky stravy nakupuje alespoň někdy online přibližně sedm z deseti spotřebitelů. Nejčastějším místem nákupu ale podle průzkumu zůstávají lékárny, ať už kamenné, nebo internetové.

Výběr tak může probíhat podle osobní zkušenosti, doporučení lidí z okolí, rady lékaře nebo lékárníka i podle údajů uvedených na obalu. Rozdílné představy o kvalitě zároveň znamenají, že samotné množství jedné účinné látky nemusí být pro spotřebitele jediným kritériem.