Pokles Vltavy pod Kamýkem odhalil staré jezy a stezky. Hladina ve studnách klesla o dva metry

Pokles hladiny Vltavy pod přehradou Kamýk nad Vltavou na Příbramsku na konci září odhalil části koryta, které byly desítky let pod vodou. Místy se objevily zbytky někdejších jezů a kamenné pásy po stezkách, po nichž se před vznikem přehrad pohybovali koně táhnoucí lodě a vory proti proudu.

Obnažené břehy a kamenité dno přitahují zvědavce, nízká hladina ale vyvolává také obavy místních. Podle starosty Kamýku nad Vltavou Petra Halady klesla v obecních studnách hladina vody zhruba o dva metry. Zásobování obce vodou zatím podle něj ohroženo není.

Orlík omezuje odtok, voda ze Slap pomáhá udržet průtok

Za současným stavem Vltavy stojí pokračující hydrologické sucho v celém povodí. Orlická přehrada začala 4. září 2026 kvůli poklesu hladiny snižovat odtok. Povodí Vltavy následně začalo využívat zásobu vody ze Slapské přehrady, aby udrželo potřebný průtok Vltavy směrem k Praze. Podle dodaných informací jde o první takové využití zásoby ze Slap v historii.

Hladina na Slapech od té doby postupně klesá. Před zahájením tohoto režimu byla na úrovni 269,3 metru nad mořem, zatímco 30. září odpoledne dosahovala 264,4 metru. Povodí Vltavy upozorňuje, že s pokračujícím poklesem se budou postupně objevovat místa, která jsou za běžné situace pod vodou. Nejvýrazněji je změna patrná na konci vzdutí pod Kamýkem.

Pod Kamýkem zůstává voda jen v části koryta

Vltava pod kamýckou přehradou nyní v některých místech připomíná spíše širší potok. U Kamýku zabírá voda přibližně třetinu původního koryta, zatímco na dalších místech je odkryté kamenité dno. Nízká hladina láká lidi k procházkám a prohlížení míst, která jsou za běžného stavu skrytá pod vodou.

Starosta Petr Halada ale upozorňuje na riziko rychlého zvýšení hladiny. Pokud elektrárna začne vodu vypouštět turbínami, může se podle něj hladina během krátké doby změnit a lidé pohybující se v korytě se mohou dostat do nebezpečné situace.

Odhalené jezy a stezky připomínají voroplavbu

Pokles vody místy odkryl bývalé jezy a pochozí stezky, které souvisely s někdejší plavbou po Vltavě. Ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl připomíná, že řeka patřila od dávných dob až do poloviny 20. století k významným dopravním trasám, po nichž se z jihozápadu země přepravoval náklad směrem k Praze.

Lodě a vory směřovaly po proudu k hlavnímu městu, ale po vyložení nákladu bylo potřeba plavidla dostat zpět proti proudu. K tomu sloužily takzvané navigace, tedy pochozí stezky podél řeky. Podle místních podmínek byly dlážděné nebo vysekané do skály. V místech, kde terén další průchod podél vody neumožňoval, se využívaly brody.

Po těchto stezkách vedli koně, kteří táhli lodě proti proudu. Způsob dopravy tak zanechal stopy přímo v prostoru dnešního říčního koryta, které se při současném poklesu hladiny znovu částečně odhalilo.

Kamýk vyrovnává průtoky mezi Orlíkem a Slapy

Vodní dílo Kamýk leží na Vltavě mezi Orlickou a Slapskou přehradou a je součástí Vltavské kaskády. Bylo vybudováno v souvislosti s vodním dílem Orlík a jeho hlavním úkolem je vyrovnávat kolísání průtoků způsobené špičkovým provozem orlické elektrárny.

Kamýcká nádrž je dlouhá přibližně 10 kilometrů, má rozlohu kolem 195 hektarů a objem zhruba 12,8 milionu metrů krychlových vody. Součástí vodního díla je také elektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 40 MW a plavební komora.

Vodní dílo bylo budováno v letech 1957 až 1962. Elektrárna Kamýk byla podle údajů ČEZ uvedena do provozu v roce 1961. Její význam spočívá především ve vyrovnávání kolísavého odtoku z Orlíku, což umožňuje jeho špičkový provoz.

Nádrž zároveň slouží k odběrům vody, plavbě, rekreaci a vodním sportům. Současný výrazný pokles hladiny tak odhaluje části prostoru, které jsou při běžném provozu vodního díla skryté pod hladinou.