Od 1. září 2026 v Praze platí nový Metropolitní plán, který po téměř 14 letech příprav nahrazuje územní plán z roku 1999. Dokument vymezuje místa pro novou výstavbu, počítá až s 350 tisíci bytů a zavádí výškovou regulaci v síti čtverců o velikosti 100 × 100 metrů. Zabývá se také budoucí dopravou a vznikal s přihlédnutím k více než 78 tisícům podnětů na změny.
V Praze od 1. září 2026 platí nový Metropolitní plán. Po téměř 14 letech příprav nahradil územní plán z roku 1999. Určuje, kde se v metropoli může stavět, jak vysoké mohou být nové budovy nebo kudy mohou v budoucnu vést některé dopravní stavby.
Dokument podle jeho tvůrců představuje největší změnu v plánování rozvoje Prahy za poslední desítky let. Vymezuje také prostor pro novou bytovou výstavbu. Celkem počítá s možností umístění až 350 tisíc bytů.
Metropolitní plán počítá především s využitím nedostatečně využitých nebo zanedbaných území uvnitř města. Jde zejména o takzvané brownfieldy, tedy bývalé průmyslové nebo dopravní areály, které mohou být přeměněny na nové městské čtvrti.
Mezi příklady patří areál Avia v Letňanech nebo okolí Nákladového nádraží Žižkov. Záměrem je soustředit rozvoj více do již zastavěného území Prahy místo dalšího rozšiřování města směrem do volné krajiny.
Plán zároveň vymezuje plochy pro městskou přírodu a počítá s ochranou zeleně. Vedle rozvoje nové výstavby tak stanovuje také pravidla pro zachování některých hodnot území.
Jednou z novinek je způsob regulace výšky zástavby. Území Prahy je rozděleno do čtverců o velikosti 100 × 100 metrů a jednotlivé oblasti mají stanovenou maximální výšku zástavby. Obecný nejvyšší limit je 100 metrů.
Budovy s výškou až 100 metrů by podle plánu mohly vzniknout například za libeňskou O2 arenou nebo v okolí stadionu Eden ve Vršovicích. Současné nejvyšší budovy v Praze stojí na Pankráci a dosahují přibližně 104 a 109 metrů.
Nový Metropolitní plán neznamená, že v Praze nemůže vzniknout stavba vyšší než 100 metrů. Příkladem je připravovaný Top Tower v Nových Butovicích. Projekt počítá s výškou 135 metrů a jeho cílem je stát se nejvyšší budovou v České republice.
Projekt má povolení získané ještě za platnosti předchozího územního plánu z roku 1999. Jeho výška proto vychází z pravidel platných v době, kdy bylo povolení vydáno.
Metropolitní plán se nevěnuje pouze výstavbě budov. Vymezuje také prostor pro některé budoucí dopravní projekty. Zachycuje například možné vedení okružního metra O nebo nové železniční trati na Letiště Václava Havla.
Dokument určuje také další plochy a koridory související s rozvojem městské dopravy. Konkrétní podoba a realizace jednotlivých projektů ale bude záviset na jejich další přípravě.
Přípravu Metropolitního plánu schválili pražští zastupitelé v roce 2012. První návrh představil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy v roce 2018. Následovalo několik kol projednávání a úprav dokumentu.
Magistrát během tří kol připomínkovacího řízení zpracoval více než 78 tisíc podnětů na změny. Připomínky přicházely od obyvatel, městských částí, ministerstev a dalších úřadů.
Metropolitní plán platí od 1. září 2026 a nahradil územní plán z roku 1999. Příprava dokumentu trvala téměř 14 let a ve třech kolech připomínkování bylo zpracováno více než 78 tisíc podnětů na změny.
Pražské zastupitelstvo schválilo výslednou podobu Metropolitního plánu na svém květnovém zasedání. Pro hlasovalo 50 zastupitelů, proti byli tři a jeden se hlasování zdržel. Hlasování tak získalo podporu napříč politickými stranami.
Tvůrci plánu výslednou podobu označují za kompromis, který má Praze usnadnit a urychlit přípravu nové výstavby. Dokument nyní tvoří základ pro další rozhodování o rozvoji jednotlivých částí metropole.
Metropolitní plán má také své kritiky. Ti mu vytýkají především přílišnou vstřícnost vůči developerské výstavbě, další zahušťování města a podle jejich názoru nedostatečnou ochranu zelených ploch.
Tvůrci plánu s touto kritikou nesouhlasí. Upozorňují na soustředění nové výstavby do brownfieldů, stanovení výškových limitů a ochranu památkových hodnot i důležitých výhledů na město.
Nový Metropolitní plán tak od září určuje základní rámec dalšího rozvoje Prahy. Jeho pravidla se promítnou do přípravy nových čtvrtí, bytové výstavby i posuzování budoucích staveb a dopravních projektů.