Praha má nový metropolitní plán. Brownfieldy nabídnou prostor pro zhruba 350 tisíc bytů

Praha od 1. září 2026 řídí svůj územní rozvoj novým Metropolitním plánem. Dokument určuje, kde se v Praze může stavět, kde má zůstat zeleň a jak se mají jednotlivé části města v dalších desetiletích rozvíjet. Současně má podporovat zahušťování zástavby uvnitř hranic města a omezovat rozrůstání výstavby do okolní krajiny.

Metropolitní plán připravil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Je závazným dokumentem pro stavební úřady, které při rozhodování o povolení stavby posuzují, zda je konkrétní záměr v souladu s územním plánem. Praktické dopady nového dokumentu se proto budou projevovat postupně podle toho, jak budou vznikat a povolovat se jednotlivé projekty.

Praha má růst uvnitř města

Jedním z hlavních cílů plánu je omezit nekontrolované rozšiřování zástavby do okolí metropole. Nový dokument proto soustředí rozvoj především na velká území uvnitř Prahy, včetně brownfieldů, která mohou být postupně přeměněna v nové městské čtvrti.

Nová výstavba nemá zahrnovat pouze byty. S rozvojem jednotlivých území se počítá také s potřebnou veřejnou vybaveností, například školami, školkami, parky, sportovišti nebo zdravotnickými zařízeními. K tomu mají přispět mimo jiné plánovací smlouvy mezi městem a investory.

Nový způsob plánování má také omezit situace, kdy bylo kvůli jednotlivým rozsáhlejším projektům nutné měnit dosavadní územní plán. Tyto změny mohly podle města přípravu výstavby výrazně prodlužovat. Metropolitní plán má proto vytvořit předvídatelnější pravidla pro další rozvoj.

Brownfieldy mohou nabídnout prostor pro stovky tisíc bytů

Mezi významná rozvojová území patří například Nákladové nádraží Žižkov, Bubny-Zátory, Florenc 21, Nová Ruzyně nebo území označované jako Avia. Právě na těchto a dalších plochách má vzniknout významná část nové rezidenční výstavby.

Podle údajů spojených s Metropolitním plánem může být na rozvojových plochách vytvořena kapacita až zhruba 350 tisíc nových bytů. Nejde přitom o počet bytů, které se mají okamžitě postavit, ale o dlouhodobou kapacitu území umožněnou novým plánem.

Rozvoj nových čtvrtí se přitom netýká pouze soukromých investorů. Součástí plánování je také možnost rozšiřování městského bytového fondu a podpory nájemního a dostupného bydlení.

Výškové budovy dostávají jasnější pravidla

Metropolitní plán zavádí také plošnou výškovou regulaci. V některých částech Prahy umožňuje zástavbu až do výšky 100 metrů. Tento limit se týká například Chodova, Roztyl, prostoru u nádraží Eden, okolí metra Českomoravská nebo Nových Butovic.

Nový plán se zároveň více zaměřuje na charakter jednotlivých lokalit a strukturu města. Nejde tedy pouze o určení funkčního využití ploch, ale také o pravidla, která mají zajistit, aby nová výstavba respektovala podobu konkrétní části Prahy.

Součástí plánu je také ochrana významných výhledů a návrh nových veřejných prostranství, parků a další vybavenosti.

Nové tramvajové tratě i metro S

Metropolitní plán počítá také s rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Vytváří prostor například pro výstavbu až 73 kilometrů nových tramvajových tratí. Pražskou dopravu může v dalších letech doplnit také takzvané metro S, tedy příměstské vlaky vedené v některých úsecích tunely.

Mezi plánované směry rozvoje patří nové vlakové spojení z Uhříněvsi na jih směrem k Bystřici na Benešovsku nebo rozšíření železničního spojení od Vysočan a Rajské zahrady směrem na Starou Boleslav. Plán počítá také s větším prostorem pro rozvoj vysokorychlostních železničních tratí.

Praha a Středočeský kraj se dopravně propojují

Rozvoj pražské dopravy se přímo dotýká také Středočeského kraje, odkud do metropole denně dojíždějí lidé za prací, školou a dalšími službami. Středočeský kraj proto představil strategii Doprava 2035, která počítá s rozvojem železniční i silniční infrastruktury.

Propojení obou území se týká například železničních projektů směrem na Brandýs nad Labem a Starou Boleslav nebo na Bystřici u Benešova. Nový pražský plán zároveň vytváří územní podmínky pro významné dopravní stavby, které mohou ovlivnit fungování celé metropolitní oblasti.

Nové čtvrti potřebují také zdroje tepla

Rozvoj nových čtvrtí zvýší také nároky na energetickou infrastrukturu. Praha proto na konci srpna schválila strategii a generel teplárenství, který má vytvořit dlouhodobý rámec pro zásobování města teplem.

Strategie počítá s podporou bezpečnosti dodávek, modernizací teplárenské soustavy a snížením závislosti na jediném zdroji tepla. Souvisí s ní také příprava nových zdrojů pro rozvíjející se části města.

Investice spojené se strategií by v následujících letech mohly dosáhnout až zhruba 18 miliard korun. Jedním z cílů dokumentu je také vytvořit podmínky pro stabilnější a předvídatelnější ceny tepla pro domácnosti.

Co nový plán znamená pro obyvatele

Metropolitní plán se netýká pouze developerů a velkých staveb. Určuje také, kde v Praze zůstane zeleň, kde může vzniknout nová výstavba, kam se může rozšířit doprava a jak se mohou proměňovat jednotlivé části města.

Dokument je důležitý také pro lidi, kteří do Prahy pravidelně dojíždějí. Rozvoj bydlení, železnice, tramvají a dalších částí infrastruktury totiž souvisí s fungováním celého pražského metropolitního prostoru.

Nová pravidla budou fungovat postupně

Metropolitní plán platí od 1. září 2026. Jeho přijetím začala nová etapa územního plánování Prahy, samotná výstavba nových čtvrtí ani dopravních staveb se však neuskuteční okamžitě. Jednotlivé projekty budou muset projít vlastní přípravou a povolováním.

Nový plán zároveň nahrazuje územní plán z roku 1999, který podle Institutu plánování a rozvoje Prahy již neodpovídal současným potřebám rozvoje města. Metropolitní plán má proto na další desetiletí nastavit pravidla pro bydlení, dopravu, veřejnou vybavenost, zeleň i podobu jednotlivých částí hlavního města.

Metropolitní plán je dostupný také prostřednictvím mapových aplikací na Geoportálu Praha.