Ve dvou bytech budou přebývat tzv. rodinné skupiny, které se skládají z šesti až osmi dětí, o které se střídavě starají čtyři pedagogičtí pracovníci. Rodinná skupina se samostatně stará o nákupy, vaření nebo třeba běžný úklid, cílem je co největší přiblížení se systému fungování klasické rodiny. Další dva byty poslouží jako startovací nebo cvičné a budou v nich bydlet současní nebo bývalí klienti dětského domova. Mladí dospělí v rámci cvičných bytů dostávají výplatu a v půlce měsíce musí zaplatit nájem a poplatky za energie a služby. V bytech se pak starají o všechno samostatně, ale nadále spolupracují se svoji rodinnou skupinou. „Vítám ambici Dětského domova Dolní Počernice vychovávat děti a mladistvé v přirozenějším prostředí. Mohou si díky tomu vyzkoušet samostatnější bydlení a za spolupráce se svými pedagogy se naučit starat se o domácnost a předcházet běžným problémům. Obecně považuji samostatné bydlení s podporou za klíčové pro budoucí pozitivní vývoj mladých dospělých z dětských domovů a pro snazší zařazení se do společnosti,“ uvedl radní pro bydlení a transparentnost Adam Zábranský. „Dětský domov Dolní Počernice je příspěvková organizace hlavního města Prahy. Má devět rodinných skupin s kapacitou 71 dětí. 40 jich momentálně žije přímo v hlavním sídle dětského domova, 25 v bytech rodinných skupin a 6 ve cvičných bytech patřících domovu. Jsem velice rád, že se podařilo získat další byty. Život v bytech je organizačně náročnější, ale pro děti přirozenější,“ řekl ředitel dětského domova Martin Lněnička. „Naším dlouhodobým plánem u obou dětských domovů, které zřizujeme, je přeměna na co nejvíce decentralizovaný model s malými skupinami, jež by fungovaly co nejvíce rodinně. Proces byl bohužel zbrzděn pandemií, ale nyní už není na co dál čekat. V Poslanecké sněmovně se konečně začala hýbat transformace kojeneckých ústavů a Praha musí ukázat, že modernizaci sociální péče v Česku samosprávy zvládnou: ať už se týká nejmenších dětí, nebo mladých dospělých,” doplnil radní pro školství Vít Šimral.
