Vedra v Praze zvýšila počet výjezdů záchranářů i pacientů na urgentních příjmech

Vysoké teploty v Praze se výrazně promítly do práce zdravotnických záchranářů i nemocničních urgentních příjmů. Ve středu 24. června 2026 zasahovala Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy u 44 případů kolapsů souvisejících s horkým počasím. Ve čtvrtek 25. června do 13 hodin evidovala dalších 20 obdobných zásahů.

Současně vzrostl i celkový počet výjezdů záchranné služby. Běžně pražští záchranáři řeší přibližně 400 událostí denně, během sledovaného dne však zaznamenali výrazně vyšší počet výjezdů již v průběhu dopoledne. Vyšší teploty představují zvýšenou zátěž především pro seniory a osoby s chronickými onemocněními.

Nemocnice přijaly více pacientů s následky horka

Urgentní příjmy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Nemocnice na Bulovce zaznamenaly v posledních dnech až o 30 procent více pacientů než obvykle. Zvýšený počet ošetřených hlásí také Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Na Homolce, kde nárůst činil přibližně 10 až 15 procent.

Pacienti přicházejí nejčastěji s obtížemi způsobenými přehřátím organismu. Lékaři ošetřují zejména osoby s úpalem, úžehem nebo dehydratací.

Zvýšený počet pacientů přijímá také Společný příjem interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Část z nich přiváží zdravotnická záchranná služba po kolapsových stavech, nejčastěji jde o starší osoby.

Nejvíce ohroženi jsou senioři a chronicky nemocní

Přehřátí organismu se může projevovat bolestí hlavy, závratěmi, nevolností, zvracením, výraznou únavou nebo poruchami vědomí. V závažnějších případech může dojít ke kolapsu, který vyžaduje lékařské ošetření.

Nejvyšší riziko představují vysoké teploty pro seniory, zejména osoby starší 70 let. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdravotnímu stavu také lidé se srdečními onemocněními, epilepsií nebo pacienti podstupující onkologickou léčbu.

Odborníci doporučují dostatek tekutin a omezení fyzické zátěže

Lékaři doporučují během horkých dnů pravidelně doplňovat tekutiny a omezit fyzicky náročné aktivity zejména v odpoledních hodinách. Nevhodné jsou alkoholické i energetické nápoje, které mohou přispívat k dehydrataci organismu.

Vyšší opatrnost je vhodná také při pobytu v uzavřených nebo špatně větraných prostorách, kde může docházet k rychlému přehřátí organismu i bez přímého slunečního záření.

Při používání klimatizace odborníci doporučují, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nepřesahoval přibližně čtyři až pět stupňů Celsia. Příliš výrazné teplotní změny mohou organismus zbytečně zatěžovat.

Jak postupovat při přehřátí organismu

Člověka s příznaky přehřátí je vhodné co nejdříve přesunout do stínu nebo chladnějšího prostředí, uvolnit mu těsné oblečení a začít jej postupně ochlazovat například pomocí vlhkého ručníku nebo vlažné sprchy.

Pokud je postižený při vědomí, doporučuje se podávat tekutiny po menších doušcích. V případě poruchy vědomí, kolapsu nebo zhoršujícího se zdravotního stavu je nutné neprodleně přivolat zdravotnickou záchrannou službu.