Česká obec sokolská žádá pražské kriminalisty o vrácení více než osmi milionů korun a dalšího zajištěného majetku po Elišce Colding. Podle auditu KPMG přesahuje škoda 40 milionů korun. Policie chce prověřování dokončit v lednu 2027, podle kriminalistů jeho průběh zpomalují také stížnosti ČOS. Organizace naopak tvrdí, že se jejich prostřednictvím snaží ochránit své majetkové nároky.
Vedení České obce sokolské (ČOS) požádalo pražské kriminalisty o vydání více než osmi milionů korun a dalšího zajištěného majetku po Elišce Colding. Peníze policie zajistila na účtech, které podle dosavadních zjištění užívala bývalá asistentka exstarostky ČOS Hany Moučkové. Forenzní audit společnosti KPMG vyčíslil škodu spojenou s případem na více než 40 milionů korun.
Policie kromě finančních prostředků zajistila také další majetek, mimo jiné luxusní kabelky, oblečení a šperky. Zajištěné peníze a věci jsou v úschově Obvodního soudu pro Prahu 3. ČOS usiluje o jejich vydání, protože jejich získání by podle organizace mohlo snížit část způsobené škody.
Podle mluvčího pražských kriminalistů Jana Daňka je aktuální lhůta pro dokončení prověřování stanovena na leden 2027. Policie zároveň uvádí, že v případu významně nepokročila. Jako jeden z důvodů označuje stížnosti ČOS proti policejním usnesením týkajícím se zajištěných peněz a dalších věcí.
Podle policie podává ČOS některé stížnosti nejprve bez odůvodnění a následně je doplňuje. Kriminalisté pak musí čekat na rozhodnutí státního zastupitelství. Teprve podle jeho závěru mohou v dané části řízení pokračovat.
Policie podle svého mluvčího počítá s tím, že po rozhodnutí státního zastupitelství budou zajištěné věci fyzicky předány do úschovy soudu. U finančních prostředků by následně měly být peníze převedeny na účet určený soudem.
ČOS tvrdí, že zajištěné finanční prostředky pocházejí z jejího majetku a měly by jí být vydány. Organizace zároveň uvádí, že jí policisté už dříve avizovali možnost vrácení alespoň zajištěných peněz.
ČOS se proto obrátila na pražské policejní ředitelství a požádala o vydání peněz a dalších věcí. Podle vedení organizace by jejich vrácení pomohlo zmírnit finanční dopady případu. Pokud se situace neposune, právní zástupce ČOS má podle organizace podat formální stížnost.
ČOS odmítá, že by svými podáními záměrně prodlužovala trestní řízení. Podle starosty organizace Martina Chlumského mají stížnosti především zabránit tomu, aby se Sokol musel o zajištěné peníze a věci později složitě přít v dalších soudních řízeních.
ČOS uvádí, že se stížnosti týkaly tří policejních usnesení, kterými měli kriminalisté rozhodnout o uložení zajištěných věcí do soudní úschovy. První stížnost z počátku roku 2026 státní zastupitelství v dubnu zamítlo. Další dvě se týkaly jiných zajištěných věcí po Colding a podle vedení ČOS byly podány a odůvodněny nejpozději v červenci.
ČOS proto uvádí, že policie už od července měla mít k dispozici podklady potřebné k předání věci státnímu zastupitelství. Policie naopak tvrdí, že dokud o stížnostech není rozhodnuto, nemůže v dané části řízení pokračovat.
Pro ČOS je důležité také to, kolik peněz a majetku se podaří získat ze zajištěné pozůstalosti. Organizace totiž podle dřívějších informací připravuje civilní žalobu proti bývalé starostce Haně Moučkové a bývalému jednateli Josefu Těšitelovi.
ČOS uvádí, že pro přesné stanovení nároku potřebuje znát co nejpřesnější výši vzniklé škody. Do ní se podle organizace promítne také hodnota peněz a majetku, které se podaří získat ze zajištěné pozůstalosti.
Kriminalisté se případem zabývají od začátku roku 2024 na základě podnětu Finančního analytického úřadu. Podle výsledků forenzního auditu měly z České obce sokolské postupně odcházet desítky milionů korun. Dne 23. ledna 2024 si Eliška Colding vzala život v Tyršově domě, sídle ČOS v Praze.
Podle informací zveřejněných na webu Pro Sokoly případ ovlivnil také hospodaření organizace. ČOS uvádí, že ještě v únoru 2026 evidovala nesplacený úvěr přes 6,7 milionu korun a měsíční splátku ve výši 467 tisíc korun.
Kriminalisté samostatně prověřují také odpovědnost bývalé starostky Hany Moučkové a bývalého jednatele Josefa Těšitele. Tato část případu se týká podezření na pochybení při správě cizího majetku.
Podle dřívějších informací měli Moučková s Těšitelem patřit mezi osoby odpovědné za hospodaření ČOS. Podle závěrů auditu měla být při převodech zneužita jejich bankovní identita. Moučková se podle dřívějších vyjádření k případu odmítla vyjadřovat do jeho uzavření. Těšitel vinu odmítl, zároveň ale připustil, že jeho telefon nebyl dostatečně zabezpečený.
Samostatná větev případu zůstává podle policejního vyjádření nadále ve fázi prověřování.