Děti, které sportují a chodí do kroužků, se podle studie cítí lépe. Bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí

Jaký je vztah mezi zapojením dětí a dospívajících do organizovaných volnočasových aktivit a jejich zdravím a jaký vliv na to má prostředí, v němž žijí?

uniwebíky

To zjišťovala mezinárodní studie, jejíž hlavní autoři působí na katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní Journal of Epidemiology & Community Health.

„Jedná se o vůbec první mezinárodní studii, která posuzuje vztahy mezi zapojením do organizovaných volnočasových aktivit a zdravím dětí a dospívajících v kontextu jejich sociálního a socioekonomického zázemí. K tomu nám posloužila data z devíti rozličných států, kromě České republiky například z Kanady, Arménie či Ruska,“ uvedl vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík.

Do výzkumu se zapojilo přes 55 tisíc školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Téměř 38 tisíc z nich pocházelo z úplné rodiny, zastoupeny byly i děti žijící s jedním rodičem nebo v nevlastní rodině. Odborníci u mladých respondentů mimo jiné zjišťovali, zda a jakou organizovanou volnočasovou aktivitu provozují – jestli jde o týmový či individuální sport, umělecké aktivity nebo členství v některé mládežnické organizaci.

„Dobrou zprávou je, že přes 80 % dětí a dospívajících ze zapojených států má do svého mimoškolního rozvrhu zařazenu alespoň jednu organizovanou aktivitu. V tomto ukazateli byli čeští respondenti v rámci naší studie dokonce nejlepší. Dle očekávání pak míra zapojení do těchto aktivit s věkem klesá. U chlapců hrají prim týmové sporty, u dívek pak umělecké aktivity,“ přiblížil první autor studie Petr Baďura.

Text studie zveřejněné v Journal of Epidemiology & Community Health je k dispozici zde.

Přestože se státy zapojené do studie výrazně liší sociokulturně i výkonem ekonomiky, odborníci zjistili velmi podobné vzorce účasti v organizovaných volnočasových aktivitách. Více organizovaného vyžití měly děti z lépe situovaných rodin oproti těm z chudších poměrů, stejně tak děti z úplných vlastních rodin ve srovnání s nevlastními či neúplnými rodinami.

„Klíčovým a z našeho pohledu velice pozitivním zjištěním však je, že děti zapojené do organizovaných volnočasových aktivit hodnotí své fyzické i mentální zdraví lépe oproti vrstevníkům, kteří se těmto aktivitám nevěnují, a to nehledě na prostředí, z něhož pocházejí. Jinými slovy: pozitivněji vnímají své zdraví děti zapojené do organizovaných aktivit nezávisle na socioekonomické situaci či struktuře rodiny nebo zemi jejich původu,“ doplnil Petr Baďura.

Autorský kolektiv, jehož členy byli odborníci ze šesti zemí, vyhodnocoval informace získané v roce 2018 při posledním sběru dat pro mezinárodní studii Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), která vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a komplexně se zabývá životním stylem mladé generace. Garantujícím pracovištěm výzkumu v České republice je právě Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého.

„Do naší studie byly zapojeny státy, které se při posledním sběru dat v roce 2018 soustředily i na oblast organizovaných volnočasových aktivit, která nepatří mezi moduly, jež musí povinně užít všechny členské státy studie HBSC. To, že se nám naše rekreologické téma podařilo prosadit hned v osmi státech kromě České republiky, považujeme za úspěch a svědčí to o tom, že pro řadu zemí je výzkum zaměřený na volnočasové aktivity důležitý,“ uzavřel Zdeněk Hamřík.

Kromě odborných výstupů se pracovníci katedry rekreologie snaží výsledky zmiňované studie HBSC předkládat i nejširší veřejnosti. Na webových stránkách www.zdravagenerace.cz se lidé mohou seznámit s klíčovými závěry studie, a sice v tematických okruzích, jako jsou pohybové aktivity, rizikové chování, sociální sítě, obezita nebo spánek.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
uniwebíky

Hlavní zprávy

 

uniweb weby
UNIWEB SEO