Dva stožáry vysílače Liblice B u Českého Brodu se ve čtvrtek 15. října 2026 krátce po 11:15 zřítily při řízeném odstřelu. České Radiokomunikace při demolici použily 4,5 kilogramu trhaviny. Konstrukce, které byly od roku 1976 výraznou dominantou Středočeského kraje, už neměly další využití a jejich oprava by podle odhadu vlastníka stála nejméně 170 milionů korun. Rozebrání a odvoz oceli mají trvat přibližně 20 pracovních dní.
Dva 355 metrů vysoké stožáry rozhlasového vysílače Liblice B u Českého Brodu na Kolínsku se ve čtvrtek 15. října krátce po 11:15 zřítily při řízeném odstřelu. České Radiokomunikace (CRA), kterým zařízení patřilo, tím ukončily téměř padesátiletou historii jedné z nejvýraznějších technických dominant Středočeského kraje.
Demolici provedla specializovaná firma Kovo-Central. K přerušení kotevních lan použila 4,5 kilogramu trhaviny Semtex Razor 30. Oba stožáry padly současně na vymezenou plochu směrem ke Kolínu. Pád trval přibližně deset sekund a doprovázela ho silná detonace.
Událost přilákala stovky přihlížejících, kteří demolici sledovali z okolních polí za bezpečnostním perimetrem. V okolí parkovaly desítky aut a lidé si přinesli také dalekohledy a skládací židle. Kvůli odstřelu policie dočasně zastavila provoz na silnici I/12 mezi Prahou a Kolínem.
Vysílač Liblice B byl uveden do provozu v prosinci 1976. Dvojice ocelových stožárů sloužila k rozhlasovému vysílání na středních vlnách, především pro druhý program Československého rozhlasu, pozdější stanici ČRo Dvojka. Český rozhlas zde vysílání ukončil na konci roku 2021.
Od října 2023 do konce března 2025 využívalo vysílač Country Radio. Poté zůstala infrastruktura bez dalšího vysílacího využití. České Radiokomunikace hledaly možnosti, jak stožáry zachovat a předat jinému provozovateli, dlouhodobě udržitelné řešení se však nepodařilo najít.
V červenci 2026 nabídly CRA stožáry, kotevní systém, výtahy a anténní domek k odkoupení. Firma následně jednala se dvěma zájemci, ani jeden však nedoložil finanční prostředky potřebné k opravám a zajištění bezpečného provozu.
Podle odhadu vlastníka by zachování infrastruktury vyžadovalo investice nejméně 170 milionů korun. Přibližně 120 milionů mělo připadnout na výměnu kotevních lan, dalších 25 milionů na obnovu protikorozní ochrany a stejná částka na opravu či modernizaci výtahů. CRA uváděly, že bez nezbytných oprav by stožáry mohly představovat bezpečnostní riziko pro okolí. Podrobnosti firma zveřejnila ve svém vyjádření k budoucnosti vysílače Liblice.
Demolice proběhla metodou takzvaného řezání výbuchem. Stožáry byly ukotveny lany ve třech směrech a nálože měly přerušit vybraná lana na západní straně. K jejich přeříznutí sloužily speciální kumulativní nálože Semtex Razor 30. Při výbuchu vytvářejí soustředěný řezný paprsek, který přeruší ocelové lano během několika tisícin sekundy.
Oba stožáry byly odstřeleny současně, protože se jejich kotevní lana vzájemně křížila. Zvolený postup měl zabránit tomu, aby pád jedné konstrukce ovlivnil druhou, a nasměrovat obě věže do předem určeného prostoru.
Po odstřelu začala navazující likvidace ocelových konstrukcí. Demoliční firma bude pomocí těžkých rypadel se speciálními hydraulickými nůžkami rozstřihávat spadlou ocel na menší části. Pracovníci je následně zkrátí řezacími soupravami na rozměry vhodné pro přepravu nákladními vozidly. Materiál má zamířit k dalšímu zpracování a recyklaci.
Na rozebrání a odvoz oceli je podle harmonogramu vyhrazeno přibližně 20 pracovních dní včetně rezervy pro nepříznivé počasí. Další postup u zbývajících částí zařízení, například kotevních bloků, bude záviset také na jednání s vlastníky dotčených pozemků.
Po odstranění liblických stožárů se nejvyšší stavbou v Česku stal televizní a rozhlasový vysílač Krašov na Plzeňsku, který měří 347,5 metru. Nachází se mezi obcemi Bezvěrov a Krašov a do provozu byl uveden v roce 1960.
Původní stožár Krašova dosahoval výšky 305 metrů. V srpnu 1968 ho sovětská okupační armáda vážně poškodila výbušninami a střelnými zbraněmi. O několik let později ho nahradila nová konstrukce, která stojí dodnes. Přes 300 metrů měří také vysílač Kojál na Vyškovsku, jehož výška činí 340 metrů.
Liblické stožáry tak po téměř půl století přišly o své prvenství i fyzicky zmizely z krajiny. Jejich odstranění uzavřelo jednu etapu historie středovlnného rozhlasového vysílání v Česku.