Na mamograf chodí více žen než dříve. Čtyři z deseti ale vyšetření vynechávají

Růžový říjen každoročně upozorňuje na prevenci rakoviny prsu a význam včasného odhalení onemocnění. Přestože se účast žen na mamografickém screeningu v Česku zvyšuje, pravidelné vyšetření stále nepodstupuje celá cílová populace. Podle údajů zveřejněných Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) se účast ve standardním dvouletém intervalu pohybuje přibližně kolem 60 procent. Odborníci přitom zdůrazňují, že včasná diagnóza může výrazně zlepšit vyhlídky na úspěšnou léčbu.

Na mamograf chodí více žen než před pěti lety

VZP v roce 2025 evidovala téměř 443 tisíc svých klientek, které absolvovaly mamografický screening. Oproti situaci před pěti lety jde o nárůst přibližně o 13 procent. Podle odborníků může za rostoucím zájmem stát větší informovanost o významu prevence i dlouhodobá osvětová činnost.

Účast žen z cílové populace se však stále pohybuje kolem šesti desetin. Pro dobře fungující screeningový program je podle odborných kritérií žádoucí dosáhnout alespoň 75 procent. K vyšší účasti by proto mohla přispět především pravidelná návštěvnost a lepší informovanost o možnostech vyšetření.

Údaje o pokrytí screeningem podle věku a místa bydliště zveřejňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR prostřednictvím interaktivního přehledu na Národním zdravotnickém informačním portálu.

Rakovina prsu se každoročně týká tisíců žen

Rakovina prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním žen v Česku. Podle údajů uvedených VZP je každý rok nově diagnostikována přibližně u 7 500 žen a zhruba 1 700 pacientek na ni umírá. Přestože se nemoc častěji vyskytuje ve vyšším věku, téměř dvě pětiny nemocných jsou mladší 60 let.

S nádorovým onemocněním prsu se léčí desítky tisíc klientek VZP. Náklady pojišťovny na jejich péči v předchozím roce podle zveřejněných údajů přesáhly 3,6 miliardy korun. Čísla ukazují rozsah zdravotních i ekonomických dopadů onemocnění.

Význam prevence spočívá především v možnosti odhalit nádor ještě předtím, než si žena nebo její lékař všimnou příznaků. Pokud je nádor zachycen v časném stadiu a je malý a omezený na jedno místo, bývá léčba zpravidla méně náročná a šance na úspěšný výsledek vyšší.

Na screening mají ženy nárok od 45 let

Ženy od 45 let mají nárok na screeningovou mamografii hrazenou z veřejného zdravotního pojištění jednou za dva roky. Standardně žádanku vystavuje praktický lékař nebo gynekolog, který může zároveň připomenout termín dalšího vyšetření. Screening se provádí ve specializovaných akreditovaných centrech.

Od 1. července 2026 se pravidla v odůvodněných případech zjednodušila. Pokud žena splňuje podmínky programu, ale dostaví se do akreditovaného centra bez žádanky, může ji nově vystavit také radiolog přímo na pracovišti. Týká se to například situací, kdy žena žádanku ztratila nebo nemá registrujícího praktického lékaře či gynekologa.

Novinka nemění věkové podmínky ani doporučený dvouletý interval a nenahrazuje standardní postup přes registrujícího lékaře. Má především zabránit tomu, aby administrativní překážka vedla k odkládání prevence. Podrobnosti zveřejnily VZP a Ministerstvo zdravotnictví.

Pomoci může také pravidelné samovyšetření

Vedle účasti na screeningu odborníci doporučují, aby ženy věnovaly pozornost také změnám na svých prsou. Pravidelné samovyšetření, které se doporučuje přibližně jednou měsíčně už od mladšího dospělého věku, může pomoci lépe poznat obvyklý vzhled a strukturu prsou a všimnout si případných změn. S technikou samovyšetření může poradit gynekolog.

Rakovina prsu se může, byť výrazně vzácněji, objevit také u mužů. Varovným příznakem může být například nebolestivá bulka nebo zduření v oblasti prsu. Při podezřelé změně by měl člověk vyhledat lékaře a nečekat na další preventivní termín.

Pravidelný screening nenahrazuje vyšetření při potížích. Pokud žena objeví bulku nebo jinou neobvyklou změnu, měla by se obrátit na lékaře bez ohledu na to, kdy naposledy absolvovala mamografii.