Opilí lidé obtěžují kolemjdoucí v centru Prahy. Strážníci mohou zasáhnout jen při konkrétním přestupku

Dolní část pražského Václavského náměstí se opakovaně potýká se skupinkami lidí pod vlivem alkoholu. Na místě hlasitě komunikují mezi sebou a některé jejich poznámky směřují také na kolemjdoucí. Zatímco část lidí skupinu míjí bez reakce, jiní zrychlí krok nebo se místu raději vyhnou.

Problém podle lidí z okolí nepředstavuje samotná konzumace alkoholu tolik jako následné chování. Vadí jim především křik a slovní obtěžování. Někteří rodiče proto při průchodu místem volí jinou trasu.

Magistrát hlavního města Prahy odkázal dotazy týkající se situace na městskou policii a Policii České republiky.

Strážníci mohou řešit konkrétní přestupky

Možnosti městské policie jsou v podobných situacích omezené zákonnými pravomocemi. Strážníci mohou zasáhnout proti konkrétním přestupkům proti veřejnému pořádku, například při znečišťování veřejného prostranství, konzumaci alkoholu na místech, kde je zakázaná, nebo při jednání vzbuzujícím veřejné pohoršení.

Praha má pro konzumaci alkoholu na vybraných veřejných místech stanovená vlastní pravidla. Platí městská vyhláška účinná od 1. července 2022.

Podle mluvčí městské policie Ireny Sifertové však ani kontrola totožnosti nebo ukládání pokut nemusí vést k dlouhodobému řešení. Strážníci mohou například dosáhnout úklidu části nepořádku a vyzvat lidi, aby místo opustili. Skupina se ale může následně přesunout o několik desítek metrů dál nebo se po určité době vrátit.

Přesun skupiny neřeší příčiny problému

Právě samotné přesouvání lidí z jednoho veřejného prostoru do jiného podle sociálních pracovníků neřeší důvody, proč se někteří lidé ocitají na ulici a proč se část z nich může na veřejnosti chovat způsobem, který okolí obtěžuje.

Aleš Strnad, vedoucí služeb pražské pobočky organizace NADĚJE, zároveň upozorňuje, že lidé bez domova nejsou homogenní skupinou. Problémové chování se podle něj týká pouze části lidí bez stabilního bydlení a nejviditelnější skupina proto nemůže reprezentovat všechny.

Veřejný prostor tak podle sociálních pracovníků využívají také lidé, kteří se snaží svou situaci řešit prostřednictvím azylových domů, nocleháren nebo tréninkového bydlení.

V Praze jsou tisíce lidí v bytové nouzi

Rozsah problému ukazují také údaje ministerstva práce a sociálních věcí. V Praze podle nejaktuálnějších údajů uvedených v podkladech žije přibližně 16 200 lidí v bytové nouzi. Patří mezi ně například lidé pobývající v azylových domech nebo na ubytovnách. Dalších přibližně 2 600 lidí je zcela bez přístřeší.

Situaci komplikuje vysoká cena bydlení i nedostatečná kapacita některých sociálních služeb. Část lidí v bytové nouzi přitom pracuje. Podle sociálních pracovníků nejsou výjimkou lidé zaměstnaní na dohody, kratší úvazky nebo v běžném pracovním poměru, jejichž příjem však nemusí stačit na zajištění stabilního bydlení.

Někteří lidé proto mohou ráno odcházet z noclehárny do zaměstnání a večer se do ní vracet. Problém bytové nouze se tak netýká pouze lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce.

Noclehárny mají omezené kapacity

Jednou z možností, kterou mohou lidé bez přístřeší využít, jsou noclehárny. Ani jejich kapacita však není neomezená.

Armáda spásy provozuje v Praze například noclehárnu pro muže starší 55 let v Malešicích s kapacitou 28 osob. Noclehárna pro ženy v Tusarově ulici má rovněž 28 míst.

Nedostatek kapacit se podle sociálních pracovníků netýká pouze nocleháren. Chybět mohou také další typy služeb a podpory, které lidem pomáhají postupně se vracet k samostatnému bydlení.

Život na ulici může prohlubovat další problémy

U lidí, kteří zůstávají delší dobu bez stabilního bydlení, se mohou postupně přidávat další problémy. Ztráta bydlení může souviset se zhoršením zdravotního stavu, psychickými obtížemi, závislostmi nebo ztrátou sociálních vazeb.

Podle sociálních pracovníků může dlouhodobá izolace a existenční nejistota vést k oslabování běžných společenských vazeb. U části lidí se následně může objevit také rizikové chování nebo problémy se závislostmi.

Veřejnost přitom nejčastěji vnímá právě ty lidi bez domova, kteří jsou ve veřejném prostoru nejviditelnější nebo nejhlučnější. Podle sociálních pracovníků to vytváří zkreslený obraz celé skupiny a přehlíží lidi, kteří svou situaci řeší prostřednictvím dostupných sociálních služeb.

Samotná městská policie problém vyřešit nemůže

Městská policie může řešit projevy problémového chování, pokud naplňují znaky přestupku. Její možnosti jsou ale omezené zákonným rámcem a samotný zásah strážníků nemůže vyřešit bytovou nouzi ani nedostatek sociálních služeb.

Situace v dolní části Václavského náměstí tak ukazuje rozdíl mezi krátkodobým řešením konkrétního incidentu a dlouhodobým řešením příčin, kvůli nimž někteří lidé zůstávají ve veřejném prostoru. Podle sociálních pracovníků je proto vedle práce městské policie důležitá také dostupnost bydlení a dostatečná kapacita navazujících služeb.