Po otevření Dvoreckého mostu v Praze se znovu rozvíjí diskuse o dalších plánovaných přemostěních přes Vltavu. Mezi nejbližší projekty patří Suchdolský most v rámci severního okruhu, připravuje se také tramvajové propojení přes Císařský ostrov a v Metropolitním plánu jsou vymezeny další rezervy pro budoucí mosty.
Praha má za sebou novou mostní stavbu. V pátek 17. dubna 2026 se pro tramvaje, autobusy, cyklisty i pěší otevřel Dvorecký most mezi Smíchovem a Podolím. Otevření okamžitě oživilo diskusi o tom, kde by mohla vzniknout další přemostění přes Vltavu.
Plánů je několik a část z nich je už v pokročilé fázi. Nejblíže realizaci je nový most u Suchdola, který je součástí severní části Pražského okruhu. Město zároveň připravuje tramvajové propojení přes Císařský ostrov a další přemostění jsou zakreslena jako územní rezervy v připravovaném Metropolitním plánu.
Nejkonkrétnější je most v trase severní části Pražského okruhu. Stavbu připravuje Ředitelství silnic a dálnic, které plánuje zahájení prací v roce 2027. Cílem je dokončit okruh jako celek v letech 2030–2031.
Most má být dlouhý přibližně 600 metrů a nad hladinou řeky dosáhnout výšky kolem 80 metrů. Projekt počítá nejen s automobilovou dopravou, ale také s propojením pro pěší a cyklisty mezi suchdolským a sedleckým břehem a oblastí Zámků, Bohnic a Čimic.
Stavba je důležitá i pro širší region. Severní část okruhu má odlehčit tranzitní dopravě, která dnes zatěžuje centrum Prahy, a zlepšit spojení mezi Prahou a Středočeským krajem.
Dalším projektem je tramvajové propojení u špičky Císařského ostrova. Cílem je zlepšit spojení mezi Prahou 6 a Prahou 8 a vytvořit část severní tramvajové tangenty Podbaba – Troja – Bohnice.
Existují podklady i dílčí studie. Projekt je veden pod názvem Most Podbaba – Troja. Další postup bude záviset na posouzení vlivů na okolí, které může ovlivnit trasu i podobu mostu.
Pro severní část města jde o strategické propojení. Nová trať by zkrátila cestu cestujícím a snížila zátěž na silnicích v Trojské kotlině.
Metropolitní plán počítá s několika dalšími přemostěními jako s územní rezervou. To znamená, že v území zůstává prostor pro budoucí rozhodnutí.
Jedna z rezerv se týká Podolí, další Zlíchova, kde by mohl v budoucnu vzniknout most doplňující nově otevřený Dvorecký. U těchto záměrů bude rozhodující vývoj dopravy a výsledky studií proveditelnosti.
Samostatně se řeší Rohanský most, který by mohl propojit rychle se rozvíjející čtvrti Holešovice a Karlín. V úvahách se objevuje i možnost doplnění tramvajové sítě vedle Hlávkova a Libeňského mostu.
Termíny zatím nejsou stanovené. Další postup bude záviset na schválení Metropolitního plánu, které město očekává v roce 2026.
Mezi dlouhodobými vizemi je také lávka přezdívaná Modla, která by měla propojit Modřany s Lahovicemi. Uvažuje se o nové konstrukci nebo o využití části staršího železničního přemostění.
Do diskuse vstupuje i stav Výtoňského mostu. Správa železnic řeší, jak naložit s přemostěním pod Vyšehradem, které je ve špatném technickém stavu. Zvažují se varianty rekonstrukce, nové stavby nebo dočasného provizoria při delší výluce.
Mostní stavby v Praze tradičně vyvolávají širokou diskusi. Týká se to jak technických parametrů a financí, tak dopadů na okolní čtvrti a chráněná území. Projekty se proto obvykle připravují řadu let.
Jisté je, že po otevření Dvoreckého mostu se téma přemostění znovu dostalo do popředí. Další debaty o mostech v Praze budou pokračovat i v následujících letech.