Praha patří podle analýzy Českého statistického úřadu v evropském srovnání k bezpečnějším metropolím. V rámci České republiky však výrazně vyčnívá majetkovou kriminalitou, které v roce 2025 připadlo 1 664 skutků na 100 tisíc obyvatel. Policie v hlavním městě evidovala 23 370 majetkových deliktů a objasnila 16,5 procenta z nich.
Praha patří podle dostupných statistických údajů mezi bezpečnější evropské metropole, pokud jde o násilnou kriminalitu. V rámci České republiky ale výrazně vyčnívá u majetkových trestných činů. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu s názvem Kriminalita, data za rok 2025, která vedle českých statistik přináší také evropské srovnání.
Index násilné kriminality vyjadřuje počet skutků na 100 tisíc obyvatel. V Praze v roce 2025 dosáhl hodnoty 115, zatímco republikový průměr činil 126,3 skutku na 100 tisíc obyvatel.
Nejvyšší hodnotu měl Ústecký kraj, a to 196 skutků na 100 tisíc obyvatel. Vysokou hodnotu vykazuje podle analýzy již sedmým rokem. Naopak nejnižší index násilné kriminality měl Pardubický kraj s 80 skutky na 100 tisíc obyvatel.
Praha a Středočeský kraj však zároveň patřily mezi regiony s nejnižší objasněností násilné kriminality. Lepší výsledky v tomto směru dlouhodobě vykazují například Olomoucký a Zlínský kraj.
Aktuální údaje ukazují, že počet násilných deliktů v Praze mezi prvním čtvrtletím 2025 a prvním čtvrtletím 2026 vzrostl. Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2025 policie evidovala 449 případů, o rok později jich bylo 513.
Celková kriminalita v metropoli přitom podle dodaných údajů klesala. Násilná kriminalita tak představovala výjimku v celkovém vývoji.
Ke konci července 2026 policie v Praze evidovala 134 loupeží a 305 případů úmyslného ublížení na zdraví. Ve stejném období roku 2025 to bylo 118 loupeží a 292 případů úmyslného ublížení na zdraví.
Za celý rok 2025 pražská policie zaznamenala 1 609 násilných trestných činů. V metropoli bylo v témže roce evidováno 23 vražd. Podrobnosti zveřejnila Policie České republiky.
V evropském srovnání vychází Česká republika příznivě také u vražd. Index činil 0,6 případu na 100 tisíc obyvatel, což podle analýzy řadí Česko mezi tři nejbezpečnější státy Evropské unie. Mezi země s nejvyššími hodnotami naopak patřily Lotyšsko s indexem 2,6 a Litva s hodnotou 2,4.
Analýza zároveň uvádí srovnání s Belgií, která má podobný počet obyvatel jako Česká republika. V Belgii připadalo podle sledovaného indexu 166 případů na 100 tisíc obyvatel, zatímco v Česku byla hodnota výrazně nižší.
Rozdíly jsou patrné také při srovnání Prahy s Bruselem. V bruselském metropolitním regionu policie evidovala 60 581 deliktů. V prvních sedmi měsících roku 2026 tam policie zaznamenala 57 případů použití střelných zbraní při střetech drogových skupin. Dva lidé zemřeli a 21 dalších bylo zraněno.
Za celý rok 2025 bruselská policie evidovala 101 takových případů. Zemřelo při nich osm lidí a dalších 43 utrpělo zranění. O vývoji informoval také The Brussels Times.
Odlišnou situaci ukazují také údaje z Vídně. Rakouský index vražd dosáhl hodnoty 78 na 100 tisíc obyvatel podle sledovaného evropského srovnání. Vídeňská policie za rok 2025 evidovala 22 dokonaných vražd a 1 369 loupeží. Současně zaznamenala 31 430 násilných trestných činů.
Na opačném konci evropského srovnání násilné kriminality byla podle indexu Francie s hodnotou 882. Pařížský metropolitní region evidoval 167 vražd na populaci přibližně 12 milionů obyvatel. V České republice bylo v roce 2025 zaznamenáno 145 vražd, z toho 23 v Praze. Polsko mělo podle uvedeného indexu 254 vražd na 100 tisíc obyvatel a ve Varšavě policie evidovala 41 vražd.
Výrazně odlišná situace je u majetkové kriminality. Praha je podle analýzy v rámci České republiky dlouhodobě nejvíce zatíženým regionem. V roce 2025 připadalo na 100 tisíc obyvatel 1 664 majetkových skutků.
Pražská policie v loňském roce registrovala 23 370 majetkových deliktů. Objasnila 3 834 případů, což představuje 16,5 procenta.
Podle analýzy nízká objasněnost souvisí především se strukturou majetkové kriminality. Významnou část tvoří kapesní krádeže a další anonymní trestné činy, u nichž je obtížné pachatele identifikovat.
Praha zároveň patří mezi města s vysokou hustotou obyvatelstva, výrazným pohybem lidí a rozsáhlou obchodní sítí. Tyto faktory podle odborného pohledu uvedeného v analýze vytvářejí více příležitostí pro majetkovou kriminalitu.
Přestože Praha v rámci České republiky u majetkové kriminality výrazně vyčnívá, celkový index krádeží v Česku patří podle analýzy mezi pět nejnižších v Evropské unii. Mezi země s nejnižšími hodnotami patří Dánsko, Švédsko a Španělsko.
Pro srovnání: policie ve Vídni v roce 2025 evidovala 70 940 případů majetkové kriminality.
V Praze kriminalisté v roce 2025 zaznamenali mimo jiné 499 vloupání do bytů a 3 040 vykradených automobilů. Ve Varšavě policie ve stejném roce evidovala 4 085 případů krádeží s užitím vloupání.
Data Českého statistického úřadu tak ukazují rozdílný obraz bezpečnosti hlavního města. Praha má podle indexu nižší míru násilné kriminality než Česká republika jako celek a v evropském srovnání vychází Česko u vražd jako jedna z bezpečnějších zemí Evropské unie.
Slabší stránkou metropole je naopak majetková kriminalita. Praha v této oblasti dlouhodobě vykazuje nejvyšší hodnoty v rámci Česka a nízká objasněnost souvisí mimo jiné s vysokým podílem kapesních krádeží a dalších případů, u nichž je obtížné pachatele identifikovat.