Pražský hrad jako městská oáza: stovky druhů organismů a dosud neznámý roztoč

Pražský hrad je tradičně spojován s historií a státní reprezentací, ale aktuální biologický průzkum ukázal, že jeho zahrady a přírodní zákoutí mají také mimořádnou ekologickou hodnotu. Odborníci zde zaznamenali stovky druhů organismů a identifikovali i jeden dosud nepopsaný druh roztoče, což potvrzuje, že i v centru města může fungovat pestrý ekosystém.

Na průzkumu spolupracovali biologové z různých oborů. Jejich cílem bylo zmapovat přírodní bohatství areálu a navrhnout postupy, které umožní zachovat druhovou rozmanitost i při pravidelné údržbě zahrad. Výsledky ukazují, že reprezentativní areál může zároveň sloužit jako stabilní útočiště pro řadu druhů, které z městského prostředí postupně mizí.

Jelení příkop a jeho výjimečné půdní společenstvo

Jedním z nejzajímavějších míst se ukázal být Jelení příkop. Odborníci zde objevili půdní organismy, které připomínají společenstva známá z chladnějších období minulosti. Podmínky příkopu umožnily, aby zde přežívaly druhy, které se v jiných částech Prahy již nevyskytují.

V půdě bylo zaznamenáno více než třicet druhů pancířníků. Některé z nich nebyly dosud v Česku doloženy a jeden druh je pro vědu zcela nový. Podle biologů je půdní fauna klíčová pro fungování přírodních procesů, které ovlivňují kvalitu půdy i celkovou stabilitu ekosystému.

Jelení příkop tvoří přírodní roklinu s potokem Brusnicí a na mnoha místech připomíná lesní údolí skryté uprostřed města. Díky tomu zde mohou přežívat druhy, které potřebují klidnější a méně narušené prostředí.

Rozmanitost ptáků, hmyzu i rostlin

Průzkum potvrdil, že areál je bohatý nejen na půdní organismy. Ornitologové zde zaznamenali více než čtyřicet druhů ptáků, včetně kavky obecné, která hnízdí v blízkosti historických budov. V zahradách se pravidelně objevují i další druhy typické pro městské parky a okraje lesů.

Entomologové popsali přes dvě stovky druhů hmyzu. V areálu žije například roháč obecný nebo zlatohlávek, kteří potřebují staré dřevo a pestrou vegetaci. Zaznamenáni byli také motýli vázaní na specifické rostliny, což potvrzuje, že zde funguje mozaika různých stanovišť.

Botanici napočítali více než sedm set druhů rostlin. Mezi nejzajímavější patří planý tulipán, který má na Pražském hradě mimořádně silnou populaci. Tato rostlina se v minulosti pěstovala na evropských hradech a zámcích a v areálu Hradu se jí dlouhodobě daří.

Péče o zeleň s ohledem na přírodní hodnoty

Součástí projektu byla také doporučení, jak s přírodními hodnotami pracovat při údržbě zahrad. Odborníci zdůrazňují význam péče o staré stromy, které mají být přednostně ošetřovány a stabilizovány. V některých částech areálu se ponechávají přirozené porosty keřů a tam, kde je to možné, zůstává část mrtvého dřeva jako útočiště pro hmyz.

Úpravy se týkají i trávníků. Zahradníci začali sekat mozaikovitě, aby část plochy zůstala vyšší a poskytovala úkryt drobným živočichům. Chemické zásahy mají být postupně nahrazovány šetrnějšími biologickými metodami.

Podle odborníků může být tento přístup inspirací i pro další městské parky a historické zahrady. Ukazuje, že i reprezentativní areály mohou podporovat biodiverzitu, pokud se péče o zeleň přizpůsobí přírodním procesům.

Návštěvnické tipy: příkop i obnovený včelín

Průzkum připomněl, že nejcennější přírodní místa mohou být skryta na první pohled. Jelení příkop je přístupný z několika míst a jeho horní a dolní část propojuje tunel. Z Masarykovy vyhlídky je možné zahlédnout obnovený Masarykův včelín, který připomíná tradici včelařství na Hradě.

Pražský hrad tak kromě své historické role ukazuje, že pečlivě udržované zahrady mohou být domovem vzácných druhů a že příroda může prosperovat i v centru velkého města.