Sedlecká katedrála představí instalaci Protistrany. Přiblíží dva pohledy na 17. listopad 1989

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře-Sedlci se zapojí do letošního Týdne svobody. Od 16. do 30. listopadu 2026 v ní bude k vidění audiovizuální instalace Protistrany, kterou farnost připravila ve spolupráci s organizací Paměť národa. Expozice připomene události 17. listopadu 1989 prostřednictvím dvou svědectví lidí, kteří tehdy stáli na opačných stranách zásahu na pražské Národní třídě.

Instalace představí dva pohledy na události roku 1989

Expozice bude umístěna v severní oratoři sedlecké katedrály. Jejím ústředním prvkem jsou autentické štíty tehdejších zásahových jednotek, na které se z obou stran promítají synchronizované výpovědi přímých účastníků listopadových událostí. Návštěvníci si jejich svědectví poslechnou prostřednictvím sluchátek a budou moci procházet mezi dvěma rozdílnými pohledy na stejnou historickou událost.

Instalace se nesoustředí pouze na připomenutí historického okamžiku, ale také na otázku svobody a vzájemného porozumění. Její součástí jsou dvě autentická svědectví lidí, kteří se 17. listopadu 1989 ocitli na opačných stranách střetu na Národní třídě.

Bohoslužbu 17. listopadu doplní průvod se svíčkami

Součástí programu bude také bohoslužba za svobodu. V úterý 17. listopadu ji od 17:00 v katedrále povede farář Pavel Tobek. Po jejím skončení účastníci před chrámem zapálí symbolické svíčky a následně je v průvodu přenesou hlavní lodí do presbytáře. Tam z nich vytvoří světelné srdce.

Sedlecká farnost se letos rozhodla zapojit do celorepublikového Týdne svobody a navázat tak na dosavadní spolupráci s Pamětí národa. Ta se týká také přípravy nové expozice Memento mori v sedlecké kostnici. Její obsahovou koncepci připravuje dokumentarista Viktor Portel a otevření pro veřejnost je plánováno na jaro 2027.

Sedlecká katedrála spojuje gotiku s barokní přestavbou

Katedrála patří k nejstarším stavbám katedrálního typu ve střední Evropě. Cisterciáci ji začali budovat na přelomu 13. a 14. století a její stavba trvala přibližně 30 let. Chrám byl hlavním bohoslužebným prostorem sedleckého kláštera, jehož počátky sahají do 12. století.

V roce 1421 katedrálu vypálila husitská vojska a její torzo zůstalo téměř 300 let v troskách. Na přelomu 17. a 18. století se obnovy ujal architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Zachoval přitom původní gotické tvarosloví a propojil je s barokními prvky. Vznikl tak osobitý architektonický styl označovaný jako barokní gotika.

Jedním z výrazných rysů katedrály je její světlý interiér, do kterého přivádí přirozené světlo 106 oken. Santini se výrazně podílel také na podobě západního průčelí s hlavním vstupem do chrámu. Katedrála je od roku 1995 součástí kutnohorského zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.