V Praze mají některé přechody zelenou jen pár sekund. I. P. Pavlova devět, Palackého čtyři

Na některých pražských přechodech trvá zelená pro chodce jen několik sekund. Výrazným příkladem je frekventovaný přechod u I. P. Pavlova, kde mají lidé od rozsvícení zelené přibližně devět sekund na vstup do vozovky. Na Palackého náměstí je interval ještě kratší a zelená svítí zhruba čtyři sekundy.

Krátká zelená ale sama o sobě neznamená, že chodci mají na celé přejití pouze tento čas. Součástí nastavení signalizace je také vyklizovací čas, během kterého mají lidé, kteří už na přechod vstoupili, prostor bezpečně dokončit přecházení.

Na Palackého náměstí trvá zelená asi čtyři sekundy

Jedním z frekventovaných míst je přechod u I. P. Pavlova na trase od Lékařského domu směrem ke stanici metra. Přes rušnou komunikaci tam denně přechází velké množství lidí a zelený signál pro chodce podle uvedených údajů trvá přibližně devět sekund.

Na Palackého náměstí je zelená ještě kratší. Chodci ji mají přibližně čtyři sekundy, zatímco na další možnost přejít mohou čekat téměř dvě minuty. Délka jednotlivých fází se v Praze liší podle konkrétního místa a způsobu řízení křižovatky.

Po červené pro chodce nemusí auta hned vyjet

Podle Technické správy komunikací hl. m. Prahy je při posuzování signalizace důležitý také takzvaný vyklizovací čas. Jde o mezičas mezi koncem signálu volno pro chodce a začátkem signálu volno pro vozidla v příslušném směru.

Chodec, který vstoupí na přechod v poslední části zelené, tak může pokračovat v přecházení i po rozsvícení červené. Vyklizovací čas je nastaven tak, aby měl možnost dostat se na druhou stranu komunikace nebo na ochranný ostrůvek ještě před rozjezdem vozidel.

Červená pro chodce proto neznamená, že se v tom okamžiku mohou vozidla automaticky rozjet proti lidem, kteří už přechod dokončují.

Rychlost chodců se počítá podle pravidel

Délka jednotlivých intervalů se na pražských křižovatkách stanovuje podle pravidel vycházejících z norem a legislativy, včetně zákona č. 361/2000 Sb. Při výpočtech se mimo jiné pracuje s návrhovou rychlostí chodce 1,4 metru za sekundu.

Na místech, kde se předpokládá zvýšený pohyb lidí se sníženou pohyblivostí, se používá nižší návrhová rychlost chůze. Týká se to například okolí domovů seniorů, škol nebo zdravotnických zařízení. Nižší rychlost potom znamená delší vyklizovací čas a může prodloužit také celou fázi pro chodce.

Nastavení musí zohlednit také auta a tramvaje

Délka zelené pro chodce není nastavována izolovaně. Signalizační plán musí zohlednit také provoz vozidel a na některých pražských komunikacích tramvajovou dopravu. Delší fáze pro pěší může ovlivnit délku celého cyklu a tím i provoz v dalších směrech křižovatky.

Právě na frekventovaných komunikacích proto může být potřeba sladit pohyb velkého množství chodců s průjezdem vozidel a MHD. Konkrétní nastavení se odvíjí od podmínek dané křižovatky.

Řidiči musí nechat chodce přechod dokončit

Na situaci, kdy chodci dokončují přecházení po rozsvícení červené, upozorňuje také dopravní expert Roman Budský. Řidiči podle něj musí počítat s tím, že lidé, kteří už jsou na přechodu, potřebují bezpečně dojít na druhou stranu, i když mezitím vozidlům naskočí zelená.

Řidič nesmí chodce ohrozit ani v takové situaci. Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat zejména odbočování, kdy může být výhled na přechod omezený. Rychlost vozidla musí umožnit bezpečné zastavení před chodcem, který přecházení ještě dokončuje.

TSK může prověřit podněty veřejnosti

Pokud lidé považují nastavení konkrétního přechodu za nevhodné, mohou podat podnět. TSK eviduje připomínky veřejnosti a při jejich posuzování prověřuje také reálný provoz na dané křižovatce.

V případě, že se ukáže potřeba změny, řeší TSK podnět k úpravě signálního plánu se silničním správním úřadem. Při posuzování konkrétního místa tak mohou hrát roli nejen samotné délky jednotlivých signálů, ale také intenzita provozu, charakter okolí a potřeby lidí, kteří přechod používají.