V Praze se drobné nehody často řeší bez policie. Od července 2025 platí hranice 200 000 Kč

Pražští řidiči mohou řadu drobných dopravních nehod vyřešit bez přivolání policie. Typickým příkladem je menší kolize v koloně, při které nedojde ke zranění a škoda nepřesáhne stanovený limit. Pokud se účastníci na průběhu nehody dohodnou, mohou ji zdokumentovat a následně řešit prostřednictvím pojišťovny.

V roce 2025 bylo na pražských silnicích evidováno něco přes 11 tisíc dopravních nehod. Ve srovnání s rokem 2019 jde přibližně o polovinu. Současně však počet registrovaných vozidel v metropoli roste. Podle Technické správy komunikací hl. m. Prahy jich během roku 2025 přibylo přibližně 31 tisíc.

Počet registrovaných vozidel ale nemusí odpovídat počtu aut, která skutečně každý den jezdí po pražských komunikacích. Část vozidel je evidována například na firmy nebo v rámci leasingu a některé vozy mají v Praze pouze registrační adresu.

Méně nehod se dostává do policejních statistik

Jedním z faktorů, který ovlivňuje evidovaný počet nehod, je způsob jejich řešení. Od 1. července 2025 platí vyšší hranice škody, při které je nutné přivolat policii. Limit se zvýšil ze 100 tisíc na 200 tisíc korun na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí.

U menších nehod bez zranění tak mohou řidiči využít společný záznam o dopravní nehodě a škodu následně řešit s pojišťovnou. Takové události se do policejních statistik nemusí dostat, protože u nich policie není přivolána. Změna hranice proto ovlivňuje také počet nehod, které policie eviduje.

Rozdílná pravidla pro povinné oznamování se přitom promítají do statistik dlouhodobě. V minulosti byla hranice pro povinné oznámení výrazně nižší a počet evidovaných nehod byl proto vyšší i v době, kdy v Praze jezdilo méně vozidel.

Bezpečnost ovlivňují auta i dopravní infrastruktura

Na vývoji nehodovosti se podle dostupných informací podílí také technický vývoj vozidel. Modernější automobily jsou vybaveny bezpečnostními asistenčními systémy, které mohou řidiče upozornit na překážku nebo v některých situacích samy zahájit nouzové brzdění.

Podle TSK může počet nehod ovlivňovat také postupné zlepšování dopravní infrastruktury. Přestože vnější části Prahy zatěžuje vyšší intenzita dopravy než v minulosti, některé typy problémů spojených se stavem komunikací se v celkových statistikách objevují jen v omezené míře.

V kolonách hraje roli odstup i pozornost

Mezi opakující se příčiny kolizí patří nedodržení bezpečného odstupu a nevěnování se řízení. V pražských kolonách a při dopravních omezeních může k nehodě přispět také netrpělivost řidičů. Typickým výsledkem je nedobrzdění a následný střet s vozidlem před sebou.

Dalším faktorem může být způsob, jakým řidiči udržují odstup mezi vozidly. Dopravní situace v Praze se přitom mění podle intenzity provozu, uzavírek a dalších omezení, takže bezpečný odstup je důležitý zejména při jízdě v kolonách.

Vliv na bezpečnost může mít také věk a zkušenost řidičů. Část mladých lidí podle původních podkladů absolvuje autoškolu až v pozdějším věku, což může souviset s jejich přístupem k riziku a způsobem jízdy.

Kde se v Praze bouralo nejčastěji

Podle údajů TSK se v roce 2025 mezi nejzatíženější pražské křižovatky a úseky zařadila tato místa:

• 5. května – Jižní spojka a Kbelská – Novopacká, kde bylo shodně evidováno 35 nehod a dohromady se při nich zranilo 12 lidí.
• Vítězné náměstí s 34 nehodami, při nichž se zranili také čtyři chodci.
• Napojení Pražského okruhu na K Barrandovu, kde bylo evidováno 30 kolizí.
• Napojení Pražského okruhu na Novopackou s 27 nehodami.
• U Bulhara, kde bylo zaznamenáno 26 nehod.

Při přepočtu na délku úseku vycházely výrazně zatížené také Holešovičky. Mezi Pelc-Tyrolkou a Vychovatelnou, na úseku dlouhém přibližně 1 600 metrů, bylo v roce 2025 evidováno 45 dopravních nehod.

Méně nehod způsobených alkoholem i jízdou na červenou

V Praze se v roce 2025 snížil také počet řidičů, kteří způsobili nehodu pod vlivem alkoholu. Policie evidovala 121 takových případů, což bylo o 41 méně než v roce 2024.

Klesl také počet nehod souvisejících s jízdou na červenou. V roce 2025 bylo evidováno 133 těchto případů, zatímco v roce 2022 jich bylo o 79 více.

Jedním z faktorů, který může ovlivňovat chování řidičů na světelných křižovatkách, je podle dostupných podkladů také přítomnost kamerového dohledu.

Na železničních přejezdech řidiči stále riskují

Samostatným problémem zůstává chování řidičů na železničních přejezdech. Policie zveřejnila záběry z přejezdů v Praze a okolí, na nichž je podle ní patrné opakované nerespektování výstražných světel a značky STOP.

Za podobné přestupky dopravní policie v roce 2026 do doby zveřejnění podkladů uložila přibližně 700 pokut v celkové výši přes 1 milion korun. Riziko přitom nespočívá pouze v případné srážce s vlakem, ale také v ohrožení dalších cestujících a osob v okolí přejezdu.

Co dělat po dopravní nehodě

Po nehodě je nutné především zastavit, vypnout motor, zapnout výstražná světla a podle situace obléknout reflexní vestu. Místo nehody je třeba bezpečně označit výstražným trojúhelníkem. Mimo obec se umísťuje přibližně 50 metrů od nehody, na dálnici nejméně 100 metrů.

Účastníci nehody mají zajistit bezpečnost ostatního provozu, zabránit dalším škodám a podle situace poskytnout první pomoc. Pokud je to potřeba, musí přivolat také zdravotnickou záchrannou službu.

Policii je nutné přivolat zejména při zranění nebo úmrtí osoby, při škodě zjevně přesahující 200 tisíc korun, při poškození majetku třetí osoby nebo komunikace a také v dalších situacích, kdy není možné bezpečně obnovit plynulý provoz.

Pokud okolnosti nevyžadují přivolání policie, měli by si účastníci navzájem prokázat totožnost, předat si údaje o vozidlech a pojištění a vyplnit společný záznam o dopravní nehodě.