Ve třetím čtvrtletí roku 2026 bylo v Praze zahájeno 1 779 bytů, téměř třikrát více než ve stejném období předchozího roku. Výrazně vzrostl také počet dokončených bytů, kterých bylo 1 807. Současně však metropole zaznamenala největší meziroční pokles počtu stavebních povolení a ohlášení ze všech krajů, a to o 35,2 procenta
Bytová výstavba v Praze ve třetím čtvrtletí roku 2026 zaznamenala výrazný meziroční růst. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v hlavním městě zahájeno 1 779 bytů, zatímco ve stejném období roku 2025 jich bylo 599. Praha tak vykázala nejvyšší meziroční nárůst zahájené bytové výstavby ze všech krajů České republiky. Výrazně přibylo také dokončených bytů, současně však klesl počet vydaných stavebních povolení a ohlášení.
Počet zahájených bytů byl v Praze téměř třikrát vyšší než ve stejném období předchozího roku. Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2026 však jejich počet klesl. Zatímco od dubna do června se začalo stavět 2 788 bytů, ve třetím čtvrtletí jich bylo 1 779. To představuje pokles o 36,2 procenta.
Výsledky se výrazně lišily také podle jednotlivých měsíců. V červenci se v Praze zahájila výstavba pouze 61 bytů, v srpnu to bylo 1 310. Zářijových 408 bytů doplnilo čtvrtletní součet na konečných 1 779.
V mezikrajském srovnání zaznamenala Praha zdaleka nejvyšší meziroční nárůst zahájené výstavby. Na druhém místě se umístil Jihomoravský kraj, kde počet zahájených bytů vzrostl o 38,1 procenta, třetí byl Moravskoslezský kraj s nárůstem o 35,9 procenta. V celé České republice se počet zahájených bytů zvýšil téměř o 16 procent.
V absolutním počtu zahájených bytů obsadila Praha třetí místo. Předstihl ji Středočeský kraj s 2 008 byty a Jihomoravský kraj s 1 915 byty. V celé České republice se během třetího čtvrtletí zahájila výstavba 10 368 bytů.
Pražskou výstavbu dlouhodobě určují především bytové domy. Z celkových 1 779 zahájených bytů jich na nové bytové domy připadlo 1 522, tedy 85,6 procenta. V nových rodinných domech se začalo stavět pouze 59 bytů, což odpovídá 3,3 procenta celkového počtu.
Dalších 26 bytů připadalo na nebytové budovy a 172 na ostatní budovy. Z hlediska typu stavebních prací tvořila nová výstavba 93,1 procenta všech zahájených bytů. Zbývajících 6,9 procenta vznikalo změnami již dokončených staveb, například nástavbami a přístavbami.
Výrazný růst zaznamenaly také dokončené byty. Ve třetím čtvrtletí roku 2026 jich bylo v Praze dokončeno 1 807, zatímco o rok dříve 1 108. Meziročně se tak jejich počet zvýšil o 63,1 procenta. Ve srovnání s druhým čtvrtletím letošního roku, kdy bylo dokončeno 1 240 bytů, šlo o nárůst o 45,7 procenta.
Také u dokončených bytů se výsledky během čtvrtletí lišily. V červenci jich bylo 362, v srpnu 885 a v září 560. Praha zaznamenala nejvyšší meziroční nárůst dokončených bytů ze všech krajů. Na celorepublikové úrovni se jejich počet zvýšil o 11,3 procenta. Druhý nejvyšší krajský nárůst vykázala Vysočina, a to o 37,7 procenta.
V absolutním počtu dokončených bytů obsadila metropole mezi kraji první místo. Za ní následoval Středočeský kraj s 1 580 byty a Jihomoravský kraj s 961 byty. Nejméně bytů bylo dokončeno v Karlovarském kraji, celkem 181.
Podobně jako u zahájené výstavby převažovaly také mezi dokončenými byty ty v bytových domech. V nových bytových domech jich bylo dokončeno 1 501, tedy 83,1 procenta z celkového počtu. Rodinné domy přinesly dalších 134 bytů, což představovalo 7,4 procenta. V nebytových budovách bylo dokončeno osm bytů a v ostatních budovách dalších 164.
Nová výstavba tvořila 90,5 procenta všech dokončených bytů. Zbývajících 9,5 procenta vzniklo změnami již dokončených staveb. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet dokončených bytů v nových bytových domech zvýšil více než dvojnásobně. U rodinných domů činil meziroční nárůst 42,6 procenta.
Odlišný vývoj ukázala statistika stavebních povolení a ohlášení. Ve třetím čtvrtletí roku 2026 jich bylo v Praze vydáno 467, což představovalo meziroční pokles o 35,2 procenta. Šlo o největší pokles ze všech krajů České republiky.
Zatímco v Praze počet povolení a ohlášení výrazně klesl, v celé republice se jejich počet meziročně mírně zvýšil o 1,6 procenta. Druhý největší pokles zaznamenal Ústecký kraj, a to o 13,2 procenta, následovaný Moravskoslezským krajem s poklesem o 10,2 procenta. Naopak nejvýraznější nárůst vykázal Královéhradecký kraj, kde se počet zvýšil o 17 procent.
Z celkového počtu pražských povolení a ohlášení připadlo 369 na budovy, což představovalo 79 procent. Zbývajících 98 se týkalo inženýrských staveb. Mezi budovami převažovaly bytové stavby s 222 povoleními a ohlášeními nad nebytovými, kterých bylo 147. U inženýrských staveb připadalo 70 povolení na ostatní inženýrské stavby a 28 na dopravní stavby.
Počet vydaných stavebních povolení a ohlášení je jedním z ukazatelů budoucí stavební aktivity. Jejich výrazný pokles proto může v dalších obdobích ovlivnit také počet projektů, které se dostanou do fáze zahájené výstavby. Z údajů za jediné čtvrtletí však zatím nelze určit, zda se tento vývoj promítne do zpomalení bytové výstavby v Praze.
Údaje za rok 2026 jsou podle Českého statistického úřadu předběžné. Podrobné statistiky nabízí přehled bytové výstavby, vysvětlení jednotlivých ukazatelů a jejich výpočtu pak úřad zveřejňuje na stránce věnované metodice stavebnictví.