Východ Prahy má železnici na hranici kapacity. Čtvrtá kolej mezi Libní a Běchovicemi má začít nejdřív koncem roku 2029

Železniční doprava na východě Prahy a ve směru na Kolín se potýká s vysokým vytížením. Podle studie Svazu osobních dopravců (SVOD) se v úseku mezi Libní, Běchovicemi, Klánovicemi a dále směrem na Kolín projevují kapacitní limity, které komplikují provoz příměstských, dálkových i nákladních vlaků.

Výrazně vytížená je zejména trať Praha–Český Brod–Kolín. Denně ji podle studie využívá přibližně 44 tisíc cestujících. Na dvoukolejné trati od Poříčan směrem na Kolín se zároveň každý den pohybuje zhruba 400 vlaků různých kategorií.

Problémem je kombinace různě rychlých vlaků

Provoz komplikuje rozdílná rychlost jednotlivých spojů. Příměstské osobní vlaky se na trati potkávají s rychlíky, expresy a nákladními vlaky. Při předjíždění rychlejších spojů vzniká potřeba přesně plánovat jejich průjezdy, což při vysokém vytížení snižuje rezervu v jízdním řádu.

Podle dopravců se tak mohou zpoždění mezi jednotlivými spoji řetězit a provoz je méně stabilní. Omezená kapacita zároveň komplikuje další navyšování počtu vlakových spojů.

Kolínská trať má delší jízdní dobu než v roce 2006

Vysoké vytížení se podle studie promítá také do jízdních dob. Jako příklad dopravci uvádějí spojení mezi Kolínem a Prahou, jehož jízdní doba je dnes přibližně o deset minut delší než v roce 2006.

Vlaky přitom zůstávají pro část Středočeského kraje rychlou možností dopravy do Prahy. Z Klánovic na Masarykovo nádraží trvá cesta příměstským vlakem přibližně 20 minut. Kombinace autobusu a metra je podle uvedeného srovnání asi o čtvrt hodiny delší.

Čtvrtá kolej mezi Libní a Běchovicemi má začít nejdřív koncem roku 2029

Správa železnic připravuje pro přetížený úsek několik stavebních opatření. Jedním z nich je doplnění čtvrté koleje mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha-Běchovice.

Podle dosavadních plánů by stavba mohla začít nejdříve koncem roku 2029 a trvat přibližně tři roky. Cílem je zvýšit kapacitu úseku a vytvořit podmínky pro oddělení provozu příměstských a dálkových vlaků.

Čtvrtá kolej je zároveň řešena v širším kontextu rozvoje pražského železničního uzlu a přípravy projektů vysokorychlostních tratí v okolí Prahy.

Libeňský přesmyk má změnit vedení nákladních vlaků

Dalším připravovaným projektem je Libeňský přesmyk. Jde o mimoúrovňové křížení, které má zjednodušit vedení nákladních vlaků v prostoru Libně a omezit jejich konflikty s provozem na hlavním železničním koridoru.

Projekt počítá s dvoukolejnou spojkou zaústěnou do stanice Praha-Libeň a s novou odbočkou v oblasti Hrdlořez. Termín zahájení přípravy a výstavby se v jednotlivých dokumentech liší v závislosti na povolování a dalších krocích. V některých materiálech se objevuje rok 2028, dokončení se očekává na začátku 30. let. Uváděné náklady jsou kolem 2,5 miliardy korun.

Přibýt má také kolej přes Malešice

Do plánovaných úprav železniční infrastruktury patří také modernizace trasy Praha-Libeň–Praha-Malešice–Praha-Hostivař. Projekt počítá se zdvoukolejněním trati a výstavbou nového souběžného tunelu pod vrchem Tábor.

V Malešicích mají vzniknout také nástupiště s napojením na stanici metra Depo Hostivař. Cílem těchto úprav je zvýšit kapacitu železniční sítě a umožnit další rozvoj vlakového provozu v Praze.

Počet cestujících ve vlacích PID roste

Růst zájmu o železniční dopravu je patrný také z údajů Pražské integrované dopravy. V roce 2025 využilo vlaky PID na území Prahy v průměru 179 tisíc lidí za pracovní den. Meziročně šlo podle uvedených údajů o nárůst přibližně 2,5 procenta.

Studie SVOD upozorňuje, že při současném vytížení železniční sítě je pro další rozšiřování nabídky potřeba zvýšit její kapacitu. Připravované projekty v okolí Libně, Běchovic a Malešic proto mají vedle zvýšení kapacity přispět také ke stabilnějšímu provozu jednotlivých vlakových linek.