V Praze stále více pracujících kvůli rostoucím nájmům končí v ubytovnách, azylových domech nebo u příbuzných. Podobná situace se objevuje i ve Středočeském kraji. Nový zákon z roku 2026 má nabídnout podporu, ale samotná dostupnost bytů zůstává klíčovým problémem.
V hlavním městě přibývá lidí, kteří mají stálou práci, ale nemohou si dovolit běžné nájemní bydlení. Vysoké nájmy je často vedou do ubytoven, azylových domů či nocleháren. Situaci mohou zhoršit výpadky příjmů, zdravotní komplikace nebo rozpad rodinných vazeb. Problém se netýká jen Prahy – část domácností hledá levnější bydlení ve Středočeském kraji, kde je nabídka omezená a dostupné byty rychle ubývají.
Podle odhadů se počet lidí pod hranicí příjmové chudoby v Praze v posledních pěti letech pohybuje mezi 80 a 100 tisíci. Jde o domácnosti, které disponují méně než 60 procenty mediánu čistého příjmu. V roce 2024 to představovalo 18 163 korun měsíčně u jednotlivce a 27 244 korun u páru.
Praha patří k nejbohatším regionům, zároveň ale má nejméně dostupné bydlení v republice. Ceny nájmů se řadí mezi nejvyšší v Evropě. Pro řadu domácností nestačí ani zvýšení příjmů a počet volných bytů je nedostatečný.
Problém zvyšuje i omezený počet obecních bytů a krátkodobé pronájmy, které část bytového fondu stahují z dlouhodobého trhu. Město spravuje více než 31 tisíc obecních bytů, což však nepokrývá potřeby milionové metropole.
Další komplikací jsou krátkodobé nájemní smlouvy. Domácnosti žijí od prodloužení k prodloužení, a při výpovědi nebo prudkém zdražení často nemají finanční rezervu na kauci, stěhování či první nájem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že v Praze žije v bytové nouzi 16 200 lidí, zahrnující osoby na ubytovnách, v azylových domech a dalších dočasných zařízeních. Organizace poskytující pomoc popisují situace, kdy lidé chodí ráno do práce a večer se vrací do nocleháren.
Šance na návrat do standardního bydlení jsou omezené. Podle dat organizace Naděje získá po pobytu v azylovém domě nájem či podnájem jen osm procent klientů, dalších deset procent odejde k příbuzným či známým. Zbytek zůstává v dočasných řešeních.
Roste i počet starších lidí bez stabilního zázemí. Pražská pobočka Naděje evidovala v roce 2025 přibližně 2 300 klientů, z toho 270 ve věku 65 a více let. Senioři s nízkými příjmy patří k nejohroženějším skupinám – vysoké nájmy výrazně snižují jejich disponibilní prostředky na běžný život.
U starších lidí se bytová nouze často propojuje se zdravotními a sociálními problémy. Chronické nemoci se mohou zhoršovat, roste riziko úrazů a chybí možnost pravidelné péče. Kapacity pobytových služeb a domovů pro seniory jsou omezené a čekací doby dlouhé.
Podle Českého statistického úřadu se v roce 2024 míra ohrožení příjmovou chudobou v Česku pohybovala na 9,5 procenta. Nejvíce ohrožené skupiny dlouhodobě tvoří samoživitelé. Průměrné měsíční výdaje domácností na bydlení dosáhly 8 869 korun.
V Praze jsou náklady na bydlení často vyšší než republikový průměr. Rozdíl mezi příjmy a náklady rozhoduje, zda domácnost zvládne nájem, nebo skončí v ubytovně.
Od 1. ledna 2026 nabyl účinnosti zákon o podpoře bydlení. Zákon klade důraz na prevenci, vytváření sítě kontaktních míst pro řešení dluhů, hrozících výpovědí a hledání dostupného bytu. Od 1. července 2026 mají být spuštěna podpůrná opatření k získání a udržení bydlení.
Praxí z terénu zaznívá, že samotný zákon nebude účinný bez dostatečné nabídky bytů. V Praze i části Středočeského kraje rozhoduje především počet a cena dostupných bytů. Klíčová je také včasná prevence, než domácnost skončí v dočasném ubytování.
Zprávy Praha a Středočeský kraj budou nadále sledovat, zda se nová pravidla promítnou do rychlejší pomoci lidem v bytové nouzi a zda se začne zvyšovat nabídka dlouhodobého nájemního bydlení. Bez toho se bytová nouze bude jen přesouvat mezi ubytovnami a okolím metropole.