Dagmar Havlová oznámila, že bezplatně předá licenci spojenou se jménem a dílem Václava Havla Městské knihovně v Praze. Rozhodnutí zveřejnila 21. září na Mariánském náměstí při programu k 90. výročí Havlova narození. Knihovna chce licenci využít pro kulturní a vzdělávací aktivity, debaty a publikační činnost. Konkrétní podobu spolupráce představí v listopadu.
Bývalá první dáma Dagmar Havlová oznámila, že bezplatně předá licenci spojenou se jménem a dílem Václava Havla Městské knihovně v Praze. Své rozhodnutí zveřejnila v pondělí 21. září 2026 na Mariánském náměstí při programu spojeném s 90. výročím narození někdejšího prezidenta.
Havlová svůj krok zdůvodnila tím, že městská knihovna může Havlovo dílo zpřístupnit široké veřejnosti. Předání práv a materiálů má podle ní zároveň zajistit kontinuitu a dlouhodobou péči o Havlův odkaz.
Městská knihovna v Praze plánuje kulturní, vzdělávací a občanské aktivity spojené s politickým, kulturním a literárním odkazem Václava Havla. Počítá také s vlastní publikační činností.
Knihovna chce pracovat s Havlovým dílem nejen jako s tvorbou dramatika a literáta, ale také v souvislosti s jeho působením jako myslitele, disidenta a státníka.
Navázat chce na některé už probíhající nebo připravované projekty. Patří mezi ně autorská rezidence britského autora Marka Fiddese, který připravuje básnický projekt inspirovaný Havlovým dílem.
Součástí programu bude také koncert Havel & šestatřicátníci. Městská knihovna v Praze ho plánuje na začátek října ve Velkém sále Ústřední knihovny.
Další diskuse, přednášky a kulturní programy chce knihovna připravovat také v dalších týdnech.
Ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák chce bližší podrobnosti spolupráce s Dagmar Havlovou představit na tiskové konferenci plánované na 24. listopadu 2026.
Dosavadní Knihovna Václava Havla se na začátku září přejmenovala na 1. prezidentskou knihovnu. Její správní rada tak vyhověla přání Dagmar Havlové, aby instituce nadále nepoužívala jméno bývalého prezidenta v názvu. Zástupci knihovny uvedli, že se chtějí o Havlův odkaz starat i nadále.
Knihovna Václava Havla vznikla v roce 2004 z podnětu Václava Havla po jeho odchodu z prezidentského úřadu. Mezi její původní zakladatele patřili Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek.
Dagmar Havlová v červnu oznámila, že odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následovala tak dosavadní sponzory projektu Zdeňka Bakalu a Karla Komárka.
Rozhodnutí přišlo v době sporů kolem vedení instituce. Správní rada tehdy postavila ředitele Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, což mu znemožnilo vykonávat jeho činnost.
Sedláček následně uvedl, že k vyhrocení situace přispěly falešné e-maily rozesílané významným osobnostem. Šéf správní rady David Dušek předtím upozornil, že policie prověřovala zneužití Sedláčkovy internetové identity. Podle jeho vyjádření policie případ odložila.