Praha v posledních letech navyšuje kapacity středních škol, přesto část veřejnosti vnímá dostupnost vzdělání jako problém. Podle průzkumu agentury STEM/MARK hraje roli nejen počet míst, ale i struktura oborů a dojíždění žáků ze Středočeského kraje.
Hlavní město Praha v posledních letech postupně zvyšuje kapacity středních škol. Podle údajů magistrátu přibylo za poslední tři roky více než 3 000 míst, celkově tak mohou školy nabídnout téměř 19 750 míst. Školy zřizované městem poskytují v prvním kole přijímacího řízení přes 12 000 míst, což představuje mírný meziroční nárůst.
Přestože se nabídka rozšiřuje, část veřejnosti situaci vnímá jako napjatou. Výzkum agentury STEM/MARK ukazuje, že více než polovina Pražanů považuje nedostatek míst na středních školách za vážný problém. Tento názor je častější u lidí, kteří mají osobní zkušenost s přijímacím řízením, i mezi mladší generací.
Na první pohled se může zdát, že nabídka míst převyšuje počet uchazečů. Deváťáků je letos přibližně 11 800. Odborníci však upozorňují, že celková čísla neodrážejí plně reálnou situaci. Významnou roli hraje především skladba oborů a rozdílná poptávka po jednotlivých typech studia.
Mezi dlouhodobě nejžádanější patří například ekonomické obory, lycea nebo studijní programy zaměřené na informační technologie. V některých případech připadá na jedno místo více uchazečů, zatímco jinde je zájem vyrovnanější. Celkový převis poptávky se podle dostupných odhadů pohybuje kolem 15 procent.
Významným faktorem je také dojíždění žáků ze Středočeského kraje. Podíl studentů, kteří studují ve svém domovském regionu, je zde nižší než v jiných částech republiky. To zvyšuje tlak na kapacity pražských škol, které jsou pro část uchazečů přirozenou volbou.
Podle průzkumu se více než 70 procent Pražanů domnívá, že kvůli omezeným kapacitám se na střední školy nemusí dostat ani někteří žáci, kteří by v jiných regionech uspěli bez obtíží. Tento pohled je výraznější u respondentů s přímou zkušeností s přijímacím řízením.
Diskuze o řešení situace zahrnují více přístupů. Jedním z nich je intenzivnější spolupráce mezi Prahou a Středočeským krajem, kterou podporuje většina dotázaných v průzkumu. Další úvahy se týkají například zavedení určité formy spádovosti nebo rozšiřování kapacit prostřednictvím nových školských projektů.
Mezi zvažovanými návrhy se objevuje například vybudování většího vzdělávacího areálu, který by soustředil nové kapacity na jednom místě. Zároveň se počítá s pokračujícím rozšiřováním stávajících škol, například formou rekonstrukcí a přístaveb.
Praha již některé kroky realizuje. V uplynulém období došlo například k rozšíření Gymnázia Na Zatlance, kde vznikly nové učební prostory. Další kapacity má přinést plánovaná přístavba gymnázia v Litoměřické ulici, jejíž realizace má začít v roce 2026.
Nové možnosti vzdělávání rozšířilo také otevření sportovního gymnázia v Šeberově. Od školního roku 2026 má začít fungovat i nová střední škola EduVia, která bude propojena s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a zaměří se mimo jiné na přípravu budoucích učitelů.
Další projekty jsou ve fázi příprav, například plánovaná škola v Újezdu u Průhonic nebo nové obchodní lyceum v Praze-Březiněvsi. Cílem těchto kroků je postupně reagovat na demografický vývoj i rostoucí zájem o středoškolské vzdělávání.
Demografické prognózy naznačují, že zájem o středoškolské studium v Praze zůstane v následujících letech vysoký. Opatření zaměřená na rozšiřování kapacit tak budou i nadále důležitou součástí plánování vzdělávací infrastruktury.
Současná situace ukazuje, že vedle samotného počtu míst bude klíčové také přizpůsobení nabídky oborů a koordinace mezi jednotlivými regiony.