Lounský příběh zvedl zájem o registr dárců kostní dřeně

Po zveřejnění příběhu muže z Loun s agresivní leukémií zaznamenala pražská náborová centra výrazný nárůst zájemců o vstup do registru dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk. Podle pražského IKEM se místo obvyklých jednotlivců hlásí desítky až stovky lidí a přibývá i dotazů na podmínky registrace.

Vyšší počet nových dárců pomáhá nejen jednomu konkrétnímu pacientovi. Zvyšuje šanci i dalším nemocným, kteří čekají na transplantaci. Podle údajů registru jde v Česku přibližně o 20 dětí a 35 dospělých.

Do registru se vstupuje do 40 let

Český registr dárců krvetvorných buněk, který v Praze provozuje IKEM, přijímá nové dárce ve věku 18 až 40 let. V databázi zůstává dárce vedený do 55 let. Podmínkou je dobrý zdravotní stav, absence trvalé medikace a schopnost podstoupit další vyšetření v případě shody s pacientem. Registr sleduje také to, zda člověk dobře snáší odběry krve. Minimální váha je 50 kilogramů a nutné je veřejné zdravotní pojištění v ČR.

Důvodem je fakt, že pacient po transplantaci přebírá krvetvorbu dárce. Mladší a zdravější dárci obvykle poskytují buňky, které mají vyšší šanci na úspěšné přijetí.

Fronty v centrech i možnost domácího stěru

Silnou vlnu zájmu hlásí i další náborová místa. Jedním z nich je pražský Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) na Karlově náměstí, kam lidé přicházejí na základní vyšetření a registraci. Zkušenosti nových zájemců ukazují, že reakce veřejnosti je rychlá – po telefonickém upřesnění podmínek mohou někteří dorazit už následující den.

Samotný vstup do registru trvá obvykle jen několik minut. Zájemce vyplní zdravotní dotazník, podepíše souhlas a odevzdá vzorek. Nejčastěji jde o malý odběr krve, případně o stěr z vnitřní strany tváře. Pokud se člověk nemůže dostavit osobně, registr nabízí možnost zaslat odběrovou sadu domů. Podrobnosti jsou na webu Daruj život.

Hledání „genetického dvojčete“

Najít vhodného dárce je často dlouhý proces. Nestačí samotná ochota pomoci – musí se sejít velmi přesná shoda v genetických znacích, které ovlivňují imunitu. Registr proto používá označení „genetické dvojče“. Hledání pokračuje až do okamžiku transplantace, protože dárce může být nedostupný nebo se může objevit někdo s ještě lepší shodou.

Roli může hrát i původ dárce. Někteří pacienti najdou shodu častěji v rámci své komunity, jiní mimo Česko, často v okolních zemích.

Jak darování probíhá

Darování kostní dřeně si veřejnost často představuje jako složitý zákrok, ale existují dvě hlavní metody. Nejčastěji se krvetvorné buňky odebírají z periferní krve pomocí přístroje, podobně jako u některých typů darování krve. Podle ÚHKT jde o ambulantní odběr trvající přibližně čtyři hodiny. Druhou možností je odběr kostní dřeně z pánevní kosti v celkové anestezii. Přehled postupů uvádí Daruj život.

Anonymita a možnost, že telefon nikdy nezazvoní

Dárcovství je anonymní a bezplatné. Dárce souhlasí s tím, že může pomoci komukoli na světě. Většina registrovaných však nikdy neobdrží výzvu k darování – registr kontaktuje dárce až ve chvíli, kdy se objeví shoda, kterou je potřeba potvrdit dalším vyšetřením. Pokud k darování dojde, centrum obvykle sdělí alespoň základní informaci, zda buňky dostane muž nebo žena a zda půjde o pacienta z Česka nebo ze zahraničí. Později může být možná i anonymní výměna dopisu.

Další informace o podmínkách registrace shrnuje Národní zdravotnický informační portál. V Česku fungují dva registry: pražský IKEM a Český národní registr dárců dřeně, který má odlišnou věkovou hranici pro vstup.