Ve snaze čelit vandalismu se města jako Brno a Břeclav obracejí k inovativním řešením: ochranným foliím na oknech MHD, nerezovému mobiliáři a legálním uměleckým malbám. Tato opatření pomáhají snížit náklady na opravy a zvyšují bezpečnost.
Miliony korun ročně si vyžádají vandalské činy ve městech a dopravních podnicích. Pomáhá však kombinace preventivních opatření: polepy na oknech městské hromadné dopravy, nerezový mobiliář a legální umělecké malby na zdi či v areálech veřejných prostranství. Dopravní podnik města Brna i další subjekty tak hledají efektivní způsoby, jak omezit škody a urychlit údržbu.
V Brně se v praxi ukazuje význam ochrany skel oken vozidel pomocí speciálních fólií. Hana Tomaštíková, mluvčí Dopravní podnik města Brna, potvrzuje, že pořizování a výměny skel stojí nejvíce peněz. Instalace jedné fólie je oceňována v řádu tisíců korun, zatímco výměna celého skla může dosáhnout až čtyřiceti tisíc korun.
V každodenním provozu dopravní služby zaznamenávají, že nejčastěji tříští skla a poškozují vnitřní vybavení vozů. Podnik se proto snaží prevence posílit a šetřit provozní náklady ročně v řádu větších sum. Brněnské dopravní podniky s tímto přístupem počítají jako s klíčovým prvkem.
Městský mobiliář z nerezu se nevztahuje jen na auta. Výrobci z Rajhradic u Brna řeší ochranu veřejného toaletního a street mobiliáře proti vandalům novými designy, které ztrácejí lákadlo pro černé výlepové aktivity. AZP Brno k tomuto přistupuje s konstatováním, že ochrana není stoprocentní, ale prvky by měly vandalům práci co nejvíce ztížit a zároveň usnadnit údržbu.
V Břeclavi se náklady na opravy po vandalech letos vyšplhaly na desítky tisíc korun za jednotlivé prvky – například za dopravní značky či zastávky. Technické služby Břeclav uvádějí, že některé prvky vyžadují kompletní výměnu, například pítko u škol, které si vyžádá zhruba 50 tisíc korun.
Protiprávní činnost sprejerů není jen o vozidlech. Případy vandalských zásahů zasahují i do hřbitovních prostor a dalších veřejných míst, a proto města hledají efektivní nástroje včetně rezového mobiliáře a legálních stěn.
Některá města zvolila cestu legálních stěn, jejichž mapování a aktualizace probíhá v kombinaci s digitálními nástroji. Pantograff je jedním z internetových portálů, který mapuje legální plochy a poskytuje prostor pro plánování graffiti projektů. Brněnský magistrát plánuje rozšířit legální zdi i na nedávno otevřené náplavky; místní street-artoví umělci by tam měli pomalovat vybrané plochy a tím snížit motivaci k nelegálním graffiti. Podobnou strategii uplatňují i dopravní podniky v Českých Budějovicích, kde se legální malby ukázaly jako účinnější než jednobarevné fasády.
V metropoli a dalších městech se i nadále zvyšuje role veřejného umění jako kulturního prostředku, který kultivuje prostor a snižuje počet případů vandalismu. Praha a další regiony rovněž rozvíjejí plány na rozšíření legálních ploch, včetně možností, že veřejné zdi budou v budoucnu pravidelně obnoveny specializovanými umělci.
Podniky a samosprávy tedy kombinují ochranné folie, nerezový mobiliář a legální malby, aby snížily škody a vyvíjely trvalejší mechanismy pro udržení veřejného prostoru. V Brně, Olomouci a Břeclavi to znamená, že ochrana veřejných prostor má podobu více-vrstvého přístupu, kde každá z částí doplňuje ostatní a společně přináší úspory na údržbě i lepší prostředí pro občany.