Mladí se matematice vyhýbají — obavy ovlivňují výběr studia i budoucí profesní směřování

Téměř polovina mladých lidí má k matematice negativní vztah a 49 % z nich při výběru vysoké školy volí raději obory, kde se s ní nesetkají. Obtížnost, zkušenosti z výuky i přijímací zkoušky ovlivňují rozhodování uchazečů a mohou do budoucna prohloubit nedostatek odborníků. Školy však mohou svým přístupem situaci výrazně ovlivnit.

obrázek: Mladí se matematice vyhýbají — obavy ovlivňují výběr studia i budoucí profesní směřování

Matematika jako překážka při volbě studia

Matematika patří mezi předměty, které mladé lidi dlouhodobě rozdělují. Podle průzkumů ji pozitivně vnímá necelá dvě pětiny respondentů, zatímco téměř polovina uvádí negativní vztah. Tento postoj se výrazně promítá do rozhodování o dalším studiu a výběru oboru.

Až 49 % mladých lidí dává při volbě mezi podobnými programy přednost variantě, která matematiku neobsahuje. Podle odborníků to znamená, že část studentů se vzdává oborů, o které by jinak měli zájem, protože matematiku vnímají jako bariéru. Jde tak o širší problém spojený s vnímáním vlastních schopností i celkovým přístupem ke vzdělávání.

Hlavní důvody: náročnost, neporozumění a zkušenost z výuky

Nejčastějším důvodem negativního vztahu je obtížnost látky nebo pocit, že studenti matematice nerozumějí. Tento důvod uvedla více než polovina dotázaných. Významnou roli hraje také zkušenost s výukou — více než třetina mladých lidí uvádí, že jejich vztah k předmětu ovlivnila negativní zkušenost s učitelem.

Další část studentů zmiňuje, že matematika vyžaduje dlouhodobou přípravu, systematické myšlení a logické uvažování, což vnímají jako náročné. Někteří také uvádějí, že matematiku v budoucí profesi nevyužijí, a menší skupina ji považuje za méně důležitou v době rychlého rozvoje umělé inteligence.

Přijímací zkoušky jako další zdroj obav

Matematika ovlivňuje i samotné přijímací řízení. Pokud by byla povinnou součástí zkoušek, čtvrtina uchazečů by se na danou školu vůbec nepřihlásila. Dalších 45 % by přihlášku zvažovalo pouze za určitých podmínek, například pokud by matematika byla běžnou součástí středoškolské výuky bez nutnosti dodatečného doučování.

Naopak pozitivní komunikace škol, menší důraz na matematiku nebo informace o kvalitních vyučujících by motivovaly téměř dvě pětiny respondentů. Ukazuje se tak, že způsob výuky i nastavení požadavků mohou výrazně ovlivnit zájem uchazečů.

Podobná situace i na Slovensku

Průzkum ukazuje, že podobný vztah k matematice mají i mladí lidé na Slovensku. Pro část studentů v obou zemích byla matematika hlavním důvodem, proč si netroufli na vysněný obor. Nejčastější příčiny jsou shodné: obtížnost, neporozumění látce, zkušenost z výuky a přesvědčení, že matematiku v praxi nevyužijí.

Dopady na trh práce a budoucí odborné profese

Výsledky upozorňují na širší problém vzdělávacího systému. Matematika často funguje jako filtr, který omezuje přístup studentů do oborů, kde je analytické nebo technické myšlení klíčové — například v ekonomii, technologiích nebo datově orientovaných profesích.

Z dlouhodobého hlediska může tento trend prohlubovat nedostatek kvalifikovaných odborníků. Řešení nemusí spočívat ve snižování náročnosti, ale spíše v modernizaci výuky, větším důrazu na praktické využití a podpoře studentů při překonávání obav. Matematika tak neovlivňuje pouze školní výsledky, ale i zásadní životní rozhodnutí mladých lidí.



Další články