Národní ústav duševního zdraví zahajuje od 13. února do 13. března 2026 osvětovou kampaň zaměřenou na význam spánku. Na sociálních sítích nabídne praktické tipy, výsledky výzkumu i prostor pro dotazy veřejnosti. Cílem je podpora prevence duševních potíží a zvýšení povědomí o zdravém spánkovém režimu.
Potíží se spánkem podle odborníků dlouhodobě přibývá nejen v Česku, ale i ve světě. Nejde pouze o nespavost, ale také o nedostatečnou délku a kvalitu spánku. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) proto připravil osvětovou kampaň na sociálních sítích, která začne 13. února 2026. Nabídne praktická doporučení pro zdravější spánek, informace o výzkumu i možnost klást dotazy odborníkům.
Kampaň potrvá do 13. března 2026, kdy připadá Světový den spánku. Smyslem projektu je zvýšit povědomí o významu spánku a upozornit na jeho roli v prevenci duševních obtíží.
Odborníci upozorňují, že kvalita spánku má přímý vliv na psychickou pohodu. Příznaky nespavosti se podle dostupných údajů objevují u více než třetiny populace a přibližně patnáct procent lidí splňuje diagnostická kritéria chronické nespavosti. Dlouhodobý nedostatek spánku může zvyšovat riziko úzkostných stavů, depresivních příznaků i celkového vyčerpání.
Kampaň NUDZ se proto zaměřuje na srozumitelné vysvětlení spánkových návyků, které mohou kvalitu odpočinku ovlivnit, a také na to, kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Mezi časté příčiny narušeného spánku odborníci řadí rychlé tempo života, dlouhodobý stres nebo nepravidelný denní režim. Významnou roli hraje i večerní vystavení umělému světlu a digitálním technologiím. Na kvalitu spánku může mít vliv také směnný provoz, stárnutí populace nebo některá chronická onemocnění.
U dospívajících se častěji popisuje takzvaný sociální jet lag, tedy nesoulad mezi biologickými hodinami a společenským režimem. Posunuté usínání a brzké vstávání do školy mohou vést k dlouhodobému nedostatku spánku a narušení denního rytmu.
Odborné organizace doporučují školním dětem spánek v délce přibližně 9 až 12 hodin, dospívajícím zhruba 8 až 10 hodin a dospělým obvykle 7 až 9 hodin denně. Nedostatek spánku se může projevovat horší koncentrací, pomalejšími reakcemi, vyšší chybovostí nebo sníženou fyzickou výkonností. Vliv může mít také na schopnost učení a metabolické procesy.
Aktuální projekt navazuje na dlouhodobé plány zaměřené na podporu duševního zdraví a prevenci psychických potíží. Osvěta o zdravém spánku a jeho vlivu na každodenní fungování má podle odborníků pomoci veřejnosti lépe porozumět významu pravidelného odpočinku a vytvořit si návyky podporující dlouhodobou psychickou i fyzickou kondici.