Praha bez uhlí: město urychluje přechod k čistším zdrojům energie

Ukončení těžby černého uhlí v Česku na začátku roku 2026 otevírá novou etapu i pro Prahu. Po symbolickém vyvezení posledního vozíku uhlí z dolu ČSM ve Stonavě město zrychluje přípravu projektů, které mají snížit závislost na uhlí a posílit moderní energetické zdroje.

Praha proto podepsala memorandum o spolupráci se společností ČEZ ESCO. Dokument má pomoci s plánováním budoucích zdrojů, modernizací soustav a hledáním úspor v městských budovách.

Přestavba Mělníka: zásadní projekt pro Prahu i okolí

Největší dopad na pražské teplárenství má modernizace zdroje v Mělníku, který zásobuje teplem přibližně 210 000 odběrných míst v Praze. Postupná přeměna uhelné výroby na zemní plyn má probíhat po etapách.

První část uhelného provozu má být nahrazena nízkoemisním paroplynovým zdrojem do roku 2029. Do roku 2030 má být výroba elektřiny a tepla z uhlí ukončena úplně. Investice přesáhnou 50 miliard korun. Součástí plánů je také příprava zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO), které by mohlo doplnit budoucí teplárenské kapacity.

Úspory v městských budovách: modernizace pokračuje

Praha chce rozšiřovat projekty energetických modernizací formou EPC, tedy úprav, jejichž návratnost je založena na dosažených úsporách. Tyto projekty se zaměřují především na městské objekty, kde lze rychle snížit spotřebu tepla i elektřiny.

Mezi již modernizované budovy patří například Obecní dům nebo Kongresové centrum, které využívá rozsáhlý solární zdroj. Podle dřívějších informací ČEZ ESCO přináší tato instalace výrazné úspory provozních nákladů. Do budoucích projektů mají být zapojeny i další kulturní instituce, například Rudolfinum, Národní divadlo nebo Státní opera.

Nový odbor energetiky na magistrátu

Od 1. února 2026 má pražský magistrát samostatný odbor energetiky. Ten má řídit rozvoj obnovitelných zdrojů, energetický management i otázky energetické bezpečnosti. Informace o vzniku odboru zveřejnilo město již na konci roku 2025. (praha.eu)

Energocentrum na Císařském ostrově: teplo z odpadních vod

Praha připravuje také nový zdroj tepla přímo ve městě. V areálu Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově má vzniknout energocentrum využívající teplo z odpadních vod pomocí velkokapacitních tepelných čerpadel.

V první etapě by zařízení mohlo zásobovat teplem více než 41 000 domácností. Do provozu má být uvedeno do roku 2030 a mělo by snížit spotřebu zemního plynu v pražském teplárenství. 

Fotovoltaika a sdílení elektřiny

Praha pokračuje v instalaci fotovoltaických panelů na městských objektech. Panely přibývají na školách, kulturních budovách i městských domech. Důležitou roli mají také bateriová úložiště, která umožňují fungování při výpadcích sítě.

Postupně se rozvíjí i sdílení elektřiny mezi městskými organizacemi. Pražské centrum obnovitelné energie (PCOE) uvádí, že od léta 2025 sdílí elektřinu z fotovoltaiky mezi desítkami městských objektů. (PCOE)

Solární projekty realizují také městské firmy. Pražská vodohospodářská společnost spustila v říjnu 2025 fotovoltaickou elektrárnu na vodojemu Kopanina v Třebonicích s výkonem 273,7 kWp, která pokrývá přibližně polovinu spotřeby areálu. (PVK)

Praha zároveň upozorňuje, že do roku 2050 může vzniknout až dva miliony metrů čtverečních nových bytových a kancelářských ploch. Město proto chce mít dopředu jasně definované zdroje tepla i energetické standardy pro nové čtvrti.