Pražské tramvaje ve středu 23. září 2026 vyjely s modro-žlutými vlaječkami u příležitosti Mezinárodního dne znakových jazyků. Dopravní podnik hlavního města Prahy se k osvětové iniciativě připojil ve spolupráci se Znakovárnou a festivalem ZnakoFest. Vlajka neslyšících připomíná komunitu neslyšících, její kulturu a význam znakových jazyků jako plnohodnotných přirozených jazyků.
Pražské tramvaje ve středu 23. září 2026 vyjely s neobvyklými modro-žlutými vlaječkami. Dopravní podnik hlavního města Prahy se jejich prostřednictvím připojil k osvětové iniciativě u příležitosti Mezinárodního dne znakových jazyků. Na akci spolupracuje se Znakovárnou a festivalem ZnakoFest.
Vlajky nesly barvy takzvané vlajky neslyšících, která připomíná komunitu neslyšících, její kulturu a znakové jazyky. DPP jejich umístěním na tramvaje upozorňuje cestující i veřejnost na význam znakové komunikace a na život lidí se sluchovým postižením.
Mezinárodní den znakových jazyků připadá každoročně na 23. září. Organizace spojených národů ho vyhlásila v roce 2018. Datum souvisí se vznikem Světové federace neslyšících, která byla založena 23. září 1951.
Den upozorňuje na význam znakových jazyků a na překážky, kterým lidé se sluchovým postižením čelí. Ty se mohou týkat například přístupu ke vzdělání, informacím, zdravotní péči, zaměstnání nebo běžné mezilidské komunikaci.
Ve veřejném prostoru se přitom často počítá především se zvukovou komunikací. Pro část lidí se sluchovým postižením proto mohou být informace bez dostupné alternativy obtížně přístupné.
Vlajka neslyšících používá tyrkysovou, tmavě modrou a žlutou nebo zlatou barvu. V její typické podobě jsou také stylizované ruce, které odkazují na znakové jazyky a vizuální způsob komunikace.
Vlajka je podle informací Unie neslyšících Brno symbolem komunity Neslyšících a používá se ke zviditelnění této sociokulturní menšiny. Jejím autorem je francouzský hluchoslepý umělec Arnaud Balard.
Význam vlajky souvisí také s tím, že znakové jazyky nejsou pouze pomocným prostředkem komunikace. Jde o plnohodnotné přirozené jazyky, které mají pro své uživatele zásadní význam.
Dopravní podnik hlavního města Prahy se k letošní osvětové iniciativě připojil ve spolupráci se Znakovárnou a festivalem ZnakoFest. Cílem je přiblížit cestujícím a veřejnosti význam vlajky neslyšících a zvýšit informovanost o životě lidí se sluchovým postižením.
Osvěta spojená s Mezinárodním dnem znakových jazyků se neomezuje pouze na veřejnou dopravu. V rámci kampaně Shine a Blue Light on Sign Languages se v některých zemích také rozsvěcují významné budovy a památky modrou nebo tyrkysovou barvou.
Podle materiálů zaměřených na přístupnost informací se v Česku sluchové postižení týká zhruba 500 tisíc lidí. Ne všichni z nich používají znakový jazyk. Část lidí se při komunikaci spoléhá například na odezírání, psaný text nebo kompenzační pomůcky.
Český znakový jazyk zároveň není mezinárodním jazykem. Jde o samostatný jazyk, který se liší od znakových jazyků používaných v jiných zemích. Pro jeho uživatele proto mají význam také dostupné tlumočnické služby a informace v českém znakovém jazyce.
Modro-žluté vlaječky na pražských tramvajích tak 23. září upozornily na Mezinárodní den znakových jazyků, komunitu neslyšících a význam znakové komunikace ve veřejném prostoru.