Rakovnický prapor se stal plukem. Armáda plánuje zvýšit stav na 1 200 vojáků

Rakovnický Prapor podpory nasaditelných sil se 1. října 2026 transformoval na pluk. Nový Pluk podpory nasaditelných sil navazuje na schopnosti útvaru vybudované od jeho vzniku v roce 2020 a má dále rozšířit kapacity Armády České republiky v oblasti vojenské logistiky, podpory spojeneckých jednotek a jejich přesunů.

Rota, prapor a pluk
Rota je zpravidla základní vojenská jednotka, která se skládá z několika čet a plní konkrétní úkoly podle svého zaměření. Prapor je větší organizační celek, který se obvykle skládá z několika rot a dalších prvků, například velení, logistiky nebo zdravotnického zabezpečení. Pluk je zpravidla ještě vyšší organizační celek, který může sdružovat několik praporů a další podpůrné prvky.

Rozdíl tedy spočívá nejen v organizační úrovni, ale obvykle také ve velikosti a počtu vojáků. Rota je menší než prapor a prapor menší než pluk. Přesný počet vojáků ale není pro jednotlivé typy útvarů pevně stanoven a závisí na jejich konkrétním určení a organizační struktuře.

Příkladem je 15. ženijní pluk, který podle Armády ČR tvoří tři ženijní prapory spolu s velením, prvky posádkové podpory a dalšími součástmi.

Transformaci připomněl v úterý 6. října slavnostní nástup na Husově náměstí v Rakovníku. Zúčastnil se ho ministr obrany Jaromír Zůna, velitel Teritoriálních sil AČR generálmajor Petr Svoboda a další představitelé armády. Součástí nástupu bylo také ocenění vojáků za službu a pomoc v mimořádných situacích.

Útvar vyrostl z praporu založeného v roce 2020

Prapor podpory nasaditelných sil vznikl 1. ledna 2020. Od začátku se zaměřoval na logistickou podporu nasaditelných a spojeneckých sil, zejména na takzvaný Host Nation Support (HNS) a Reception, Staging and Onward Movement (RSOM).

Počátečních operačních schopností dosáhl v roce 2022 a plných operačních schopností k 1. lednu 2025. Přechod na úroveň pluku představuje další etapu rozvoje útvaru. Původně se s transformací počítalo už v roce 2025, nakonec se uskutečnila o rok později.

Od 1. července 2026 je rakovnický útvar zároveň součástí Velitelství teritoriálních sil AČR.

Pluk zajišťuje zázemí pro vojáky a techniku

Rakovnický pluk není klasickou bojovou jednotkou určenou pro přímý boj. Jeho úkolem je především logistické zabezpečení českých a spojeneckých jednotek na území České republiky i při jejich přesunech v rámci aliančního prostoru.

Host Nation Support zahrnuje podporu spojeneckých jednotek při jejich pobytu a pohybu přes české území. Rakovnický útvar za posledních šest let zabezpečil podle Armády ČR 26 takových úkolů. Součástí jeho činnosti je také RSOM, tedy přijetí, soustředění a následný přesun vojenských sil do prostoru dalšího nasazení.

Nový pluk proto rozvíjí například schopnosti pro podporu dočasných shromaždišť, center podpory vojenských kolon a týmů pro řízení přesunů. V případě přesunů vojenských konvojů má být schopen zajistit ubytování a stravování až pro 500 osob denně a technickou podporu až pro 200 vozidel.

Při vytvoření takzvané Staging Area, tedy dočasného shromaždiště před dalším přesunem nebo cvičením, má pluk zvládnout zabezpečit až 1 000 osob a 350 vozidel denně. Součástí kapacity je ubytování, stravování, parkování a doplňování pohonných hmot.

Součástí logistického zabezpečení je také skladování a manipulace se stovkami kontejnerů a stovkami tun materiálu. Pro koordinaci vojenských přesunů bude pluk schopen vyčlenit také tři týmy Movement Control Teams.

Počet vojáků má vzrůst na 1 200

Pluk má v současnosti přibližně 500 příslušníků. Organizační struktura počítá v cílovém stavu s přibližně 1 200 vojáky z povolání a desítkou občanských zaměstnanců.

Rozšíření personálního stavu souvisí s růstem rozsahu úkolů. Útvar bude potřebovat například kuchaře, mechaniky nebo řidiče. Cílový stav vychází z koncepce rozvoje do roku 2035.

Rakovničtí vojáci spolupracují se spojenci

Rozvoj rakovnického útvaru provází také mezinárodní spolupráce. Jeho klíčovým partnerem je německý 163. logistický prapor Bundeswehru. Jedním z výsledků spolupráce jsou společná cvičení Strong Pegasus, která se konají střídavě v Česku a Německu.

Spolupráce se rozvíjí také s logistickými jednotkami a velitelstvími dalších zemí, mezi nimiž jsou Spojené státy americké, Norsko, Švýcarsko, Nizozemsko a Belgie. Rakovničtí vojáci se účastní také mezinárodních setkání zaměřených na vojenské přesuny a výměnu zkušeností.

Příslušníci útvaru získávají zkušenosti také při zahraničních úkolech. Podle Armády ČR působili například v Litvě, Lotyšsku, Kosovu a na Slovensku.

V Rakovníku pokračuje modernizace zázemí

Růst útvaru se promítá také do jeho rakovnického areálu. Spolu s rozšiřováním jednotky pokračuje modernizace infrastruktury. V současnosti se například rekonstruuje kuchyně, připravuje výstavba nové ubytovny a postupně se upravují plochy pro kontejnery.

Rakovník je s vojenskou posádkou spojen dlouhodobě. První velký vojenský útvar, tehdy 301. dělostřelecký pluk, byl do města umístěn už v roce 1931. Armáda dnes působí ve Středočeském kraji také v Čáslavi, Staré Boleslavi a Jincích.

Rakovnický pluk tak po letošní transformaci pokračuje v úkolech, které jeho předchůdce budoval od roku 2020. Další rozvoj se zaměří na logistickou podporu vlastních i spojeneckých sil, jejich přijímání, soustředění a přesuny.

Podrobnosti o transformaci zveřejnila Armáda ČR. Informace o službě v rakovnické posádce jsou dostupné také na webu posádky a na náborovém portálu Do armády.