Pražské vodovody a kanalizace evidují za první pololetí 2026 celkem 2 991 havárií na vodovodní síti, meziročně o 84 více. Přibylo také nejzávažnějších havárií I. kategorie, při nichž zůstává bez vody více než tisíc odběratelů nebo jsou ohrožena sociální či zdravotnická zařízení. PVK nárůst spojují s vysokými teplotami a dlouhotrvajícím suchem. Praha zároveň plánuje do roku 2031 investovat do vodohospodářské infrastruktury zhruba 35,2 miliardy korun.
Pražské vodovody a kanalizace (PVK) za první pololetí letošního roku evidují více havárií než ve stejném období loni. Od ledna do konce června jich zaznamenaly 2 991, meziročně o 84 více.
Vedle celkového počtu poruch vzrostl také počet havárií s výraznějším dopadem na odběratele. PVK evidují 40 havárií I. kategorie, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo 31. Do této kategorie spadají případy, kdy je bez vody více než 1 000 odběratelů nebo je omezení dodávek spojeno se sociálním či zdravotnickým zařízením.
PVK nárůst nejzávažnějších havárií spojují také s vysokými teplotami a dlouhotrvajícím suchem. Vysychání půdy může měnit její objem a způsobovat pohyby zeminy, které následně vytvářejí tlak na vodovodní potrubí.
Podobný mechanismus může podle vodohospodářů nastávat také v zimě při mrazech. K pohybům půdy se navíc přidává stáří jednotlivých úseků sítě a koroze.
PVK dlouhodobě uvádějí, že přibližně 95 procent havárií souvisí s korozí a pohyby okolní zeminy. Vysoké teploty a sucho podle společnosti mohou tyto vlivy dále zvyšovat.
Jedna z nejvýraznějších letních havárií se v srpnu stala v ulici José Martího v Praze 6. Kvůli poruše se přerušily dodávky vody přibližně 21 tisícům lidí a odstávka trvala tři dny.
Opravu komplikovalo křížení vodovodního a plynového potrubí. V postižené oblasti proto bylo zajištěno náhradní zásobování vodou pomocí cisteren.
Další havárie řešili vodohospodáři například v Libni nedaleko Palmovky. Tam šlo o výrazný únik vody, dodávky pitné vody pro odběratele ale podle PVK zůstaly zachovány.
Problémy se objevily také na začátku července. Kvůli dvěma haváriím tehdy zůstalo bez dodávek vody celkem 37 tisíc domácností v Praze 4 a Praze 10.
Vodovodní síť v hlavním městě tvoří potrubí z různých období. Některé úseky pocházejí už z konce 19. století, tedy z období Rakouska-Uherska. V těchto případech jde mimo jiné o litinové potrubí, které podle zkušeností PVK nemusí být vždy v horším stavu než některé mladší části sítě.
Problém představují také některé úseky budované při výstavbě velkých pražských sídlišť v 70. a 80. letech. I zde se používala litina, avšak s kratší předpokládanou životností.
PVK zároveň nemají kompletní přehled o technickém stavu každého úseku sítě. Přesné určení místa budoucí havárie proto není možné. Celkový stav pražských vodovodů přesto odborníci vzhledem k jejich historii hodnotí jako relativně dobrý.
PVK letos do konce června zaznamenaly na vodovodní síti 2 991 havárií. Meziročně jde o nárůst o 84 případů. Počet nejzávažnějších havárií I. kategorie vzrostl z loňských 31 na letošních 40.
Havárie I. kategorie: Za první pololetí 2026 jich PVK evidují 40, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo 31. Jde o havárie, při nichž je bez vody více než 1 000 odběratelů nebo je zasaženo sociální či zdravotnické zařízení.
Za celý rok 2025 PVK řešily 4 616 havárií na vodovodní síti, což bylo o něco více než v roce 2024.
Praha současně připravuje rozsáhlé investice do vodohospodářské infrastruktury. Do roku 2031 má do vodovodů, kanalizací, čistíren a dalších klíčových částí systému směřovat přibližně 35,2 miliardy korun.
Mezi největší připravované akce patří rekonstrukce stávající vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Zakázka má podle dosavadních plánů stát 4,78 miliardy korun bez DPH a práce mají začít letos v říjnu.
Součástí prevence jsou pravidelné kontroly vodovodní sítě a vyhledávání úniků, které nejsou na povrchu viditelné. V roce 2025 PVK prověřily více než 3 000 kilometrů potrubí a odhalily stovky míst se skrytými úniky vody.
Společnost využívá také specializované diagnostické metody pro kontrolu potrubí. Postupně obnovuje úseky s nejvyšším rizikem poruch a při nové výstavbě se používají také moderní materiály, například plastové potrubí.
Pražská vodovodní síť má přibližně 3 700 kilometrů. Dalších téměř 1 000 kilometrů tvoří vodovodní přípojky. PVK prostřednictvím této infrastruktury zásobují pitnou vodou přibližně 1,4 milionu obyvatel hlavního města a dalších 285 tisíc obyvatel Středočeského kraje.
Při haváriích v hustě zastavěných částech Prahy komplikuje opravy množství dalších kabelů a potrubí uložených v zemi. Rozsah omezení se proto při jednotlivých poruchách liší podle místa a rozsahu poškození vodovodního potrubí.
Aktuální informace o haváriích a výlukách zveřejňují Pražské vodovody a kanalizace. Online přehled obsahuje také informace o tom, zda má konkrétní havárie vliv na dodávky pitné vody a kde se případně nachází cisterna s náhradním zásobováním.
PVK nabízejí také bezplatnou službu SMS INFO. Po její aktivaci mohou odběratelé dostávat upozornění na havárie ve zvolené lokalitě přímo do mobilního telefonu.