Vyhrazené cyklostezky v Praze ztrácejí cyklisty. Měření ukazuje pokles, statistiky ale nejsou přesné

Cyklistická doprava je v Praze rozšířená, loňská data ze sčítačů ale ukázala pokles počtu průjezdů na více než polovině sledovaných tras. Celkem zařízení zaznamenala za rok 2025 přibližně 5,6 milionu jízd. Výsledky však ovlivnily také stavební práce a uzavírky na některých frekventovaných místech.

Výrazný pokles zaznamenaly sčítače například na trase u Atletické a na stezce podél Rokytky. V obou případech bylo meziročně naměřeno zhruba o 60 procent méně průjezdů. U Rokytky přitom probíhaly stavební práce v okolí Elsnicova náměstí a Libeňského mostu, které mohly cyklisty přesměrovat na jiné trasy.

Část poklesu mohou vysvětlovat uzavírky

Údaje ze sčítačů proto nelze podle odborníků automaticky považovat za přesný obraz celkové cyklistické dopravy v Praze. Jejich výsledky mohou ovlivnit například výpadky zařízení nebo změny tras způsobené stavebními pracemi.

Technická správa komunikací proto data ze sčítačů ověřuje také pomocí údajů z mobilních aplikací a informací od provozovatelů sdílených kol. Podle odborníků je právě kombinace více zdrojů důležitá pro přesnější vyhodnocení vývoje cyklistické dopravy.

Praha zároveň dlouhodobě rozvíjí cyklistickou infrastrukturu. Na území metropole je přibližně 550 kilometrů značených cyklotras. V roce 2025 vzniklo 18 kilometrů cykloobousměrek na 84 ulicích.

A2 zůstává nejvytíženější cyklotrasou

Nejvíce cyklistů se pohybuje na trase A2 podél pravého břehu Vltavy. Celá trasa vede z Mánesa do Vraného nad Vltavou a měří přibližně 31 kilometrů.

Nejvytíženější je úsek mezi ulicemi Vltavanů a U Kina. Za rok 2025 zde sčítače zaznamenaly více než 578 tisíc průjezdů. Přes půl milionu jízd evidovaly také v okolí Trojského zámku.

Naopak nejkratší z oficiálních pražských cyklostezek je A28, která měří 3,9 kilometru a vede Bohnickým údolím.

Barrandovský most po otevření Dvoreckého mostu

Výraznou změnu v pražské cyklistické síti může přinést otevření Dvoreckého mostu. Ten nabídne nové propojení přes Vltavu a může změnit rozložení cyklistické dopravy v jižní části metropole.

Už v roce 2025 sčítače na Barrandovském mostě zaznamenaly výrazný meziroční nárůst, a to o 369 procent. Po dokončení oprav mostu v roce 2024 se počet zaznamenaných průjezdů výrazně zvýšil.

Barrandovský most byl přitom dlouho jedním z důležitých spojení mezi cyklotrasami A1 a A2. Po otevření Dvoreckého mostu tak může část cyklistů zvolit novou trasu přes Vltavu a využívání Barrandovského mostu se může změnit.

Praha sleduje také sdílená kola

Vedle sčítačů poskytují informace o cyklistické dopravě také data ze sdílených kol. Významným zdrojem jsou v tomto směru výpůjčky propojené s aplikací PID Lítačka.

Nejvíce lidé podle dostupných údajů využívali kola v srpnu a září. V tomto období bylo prostřednictvím Lítačky zaznamenáno přibližně 200 tisíc výpůjček. Samotný systém sdílených kol podporuje také možnost jedné patnáctiminutové výpůjčky denně zdarma pro držitele Lítačky.

Praha přitom nemá k dispozici jeden přesný údaj, který by zachycoval veškerou cyklistickou dopravu. Vývoj proto sleduje kombinací dat ze sčítačů, mobilních aplikací a bikesharingu.

Investice do cyklistické infrastruktury zaostaly za plánem

Vedle samotného počtu cyklistů se řeší také rozsah infrastruktury. V rámci akčního plánu P+ měla Praha v letech 2025 a 2026 podle uvedených plánů investovat do cyklistických staveb celkem 620 milionů korun. Za toto období má být podle dostupných údajů do infrastruktury investováno 188 milionů korun.

V roce 2025 vzniklo například rozšíření trasy A1 v Radotíně, cyklotrasa A3 v Kolovratech nebo úprava a rozšíření trasy A2 u Přístaviště.

Bezpečnost souvisí i s propojením tras

Stav cyklistické infrastruktury se promítá také do bezpečnosti. Podle policejních statistik bylo v Praze v roce 2025 evidováno 389 nehod spojených s cyklisty.

Odborníci upozorňují, že pražská síť stále není všude souvislá a mezi jednotlivými bezpečnějšími úseky zůstávají místa bez navazujícího řešení. Výsledky měření i počet nehod tak ukazují nejen na zájem o cyklistickou dopravu, ale také na potřebu sledovat, jak jsou jednotlivé trasy propojené a jak se jejich využití mění.