Analýza projektu Pražské bydlení pod lupou ukazuje, že úplný zákaz krátkodobých pronájmů by v Praze snížil bytový deficit jen minimálně. Ke červnu 2026 bylo na Airbnb 7 878 jednotek, tedy zhruba 1,1 procenta z přibližně 720 tisíc bytů. Jejich návrat na trh by pokryl jen 8,6 procenta chybějící kapacity. Hlavní příčinou nedostatku bytů je dlouhodobě slabá výstavba.
Krátkodobé pronájmy přes platformu Airbnb bývají v Praze často označovány za jeden z důvodů vysokých cen nájmů. Analýza projektu Pražské bydlení pod lupou však ukazuje, že jejich vliv na celkový bytový deficit je omezený. Podstatně větší roli hraje dlouhodobě nízké tempo výstavby.
Analýza porovnává počet jednotek nabízených na Airbnb s celkovým bytovým fondem města. Ke červnu 2026 bylo v Praze evidováno 7 878 aktivních bytů a domů nabízených přes platformu. V kontextu zhruba 720 tisíc obytných jednotek jde o 1,1 procenta bytového fondu.
Autoři pracují i s hypotetickým scénářem, v němž by se všechny tyto jednotky okamžitě vrátily na trh dlouhodobého nájemního bydlení. Podle propočtů by Praze stále chybělo více než 83 tisíc bytů. Úplný zákaz krátkodobých pronájmů by tak pokryl pouze 8,6 procenta současného deficitu.
Efekt by navíc byl časově omezený. Při průměrném ročním deficitu 4 571 bytů by se situace po necelých dvou letech vrátila do současného stavu.
Podle analýzy se bytový deficit v Praze kumuluje už dvě desetiletí. Od roku 2006, odkdy jsou k dispozici srovnatelná data, činí kumulovaný bytový dluh 91 427 bytů. To je výrazně více než celý objem jednotek nabízených na Airbnb.
Doporučení Institutu plánování a rozvoje Prahy dlouhodobě uvádějí, že město by mělo stabilně stavět 9 až 10 tisíc bytů ročně. K tomuto cíli se však Praha v posledních dvaceti letech dostala jen výjimečně, což zvyšuje tlak na ceny.
Celoměstské průměry zakrývají rozdíly mezi jednotlivými čtvrtěmi. V okrajových částech tvoří krátkodobé pronájmy jen nepatrný podíl bytového fondu, zatímco v centru je situace výrazně odlišná.
V těchto částech se kumulují dopady turistického ruchu, časté střídání hostů a tlak na běžné nájemní bydlení. Podle dat má více než polovinu pražské nabídky na svědomí hostitel, který provozuje pět a více jednotek, což ukazuje na posun části trhu směrem k podnikání s více nemovitostmi.
Debata o regulaci krátkodobého ubytování probíhá současně s přípravou celostátního rámce. Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na systému eTurista, který má zavést registr a zjednodušit evidenci ubytovaných. Ministerstvo zároveň avizuje úpravy, které mají obcím umožnit účinnější regulaci krátkodobého ubytování.
Na změny upozorňuje zejména Praha 1. Městská část v létě 2026 uvedla, že samotná evidence nestačí a že je nutné mít nástroje pro ověřování provozovatelů a vymáhání pravidel. Odkazuje také na místní referendum z října 2025, v němž většina hlasujících podpořila omezení krátkodobého ubytování.
Regulace krátkodobých pronájmů může pomoci v nejzatíženějších částech města. Na úrovni celé Prahy však podle dat sama o sobě bytovou krizi nevyřeší. Pokud se nezrychlí příprava staveb a nezvýší tempo výstavby, bude bytový dluh dál narůstat a s ním i tlak na ceny nájmů.