Brdy se zotavují: kůrovec ustupuje a lesy se mění

V brdských lesích jsou stále patrné plochy, které v minulých letech zasáhla kůrovcová kalamita. Podle lesníků se však situace postupně stabilizuje a napadených stromů ubývá. Viditelné změny jsou patrné i na hřebenech mezi Příbramí a Rožmitálem pod Třemšínem, kde se dříve objevovaly rozsáhlé holiny.

Vojenské lesy a statky, které spravují velkou část území v CHKO Brdy, uvádějí, že příznivý trend trvá již několik sezon. Kalamitní režim byl ukončen kolem roku 2024 a následná data potvrzují další zlepšení.

V roce 2025 podnik zpracoval přibližně 7?100 kubíků kůrovcového dřeva, zatímco o rok dříve šlo o 18?300 kubíků. Lesníci zároveň zaznamenávají méně ohnisek a jejich rozsah bývá menší než v předchozích letech.

Kontroly pokračují, i když kalamita slábne

Jaro 2026 má být podle lesníků klidnější, přesto zůstává monitoring intenzivní. Kontroly probíhají ve středních Brdech i v dalších polesích, kde VLS hospodaří. V terénu se sledují známky čerstvého napadení a pravidelně se vyhodnocují rizikové lokality.

Letos chtějí lesníci více využívat lapáky a feromonové lapače. Zvýšená pozornost se zaměřuje na místa, kde po těžbě zůstává dřevní materiál, který může kůrovce přitahovat. Právě tato místa vyžadují nejpečlivější dohled.

Satelitní monitoring pomáhá rychleji odhalovat problémy

Vedle terénních kontrol se v Brdech rozšiřuje i satelitní dohled. Napadené stromy vyhledává společnost Spacetrees, která využívá spektrální analýzu satelitních snímků. Úbytek chlorofylu v jehlicích může naznačit začínající problém, na který mohou lesníci reagovat dříve.

Satelit dokáže zachytit změny v porostu v řádu týdnů. Lesníci však upozorňují, že technologie slouží jako doplňkový nástroj — každý podezřelý strom musí být ověřen přímo v terénu.

Rozsah monitoringu se rychle rozšířil. Zatímco v roce 2023 šlo o zhruba 5?000 hektarů, v roce 2024 už systém pokrýval přibližně 50?000 hektarů.

Smíšené lesy jako cesta k větší odolnosti

Největší škody způsobila kůrovcová kalamita ve smrkových monokulturách mezi lety 2017 a 2021. Obnova proto nespočívá jen v dosazování nových stromků, ale v postupné přestavbě porostů. Cílem je větší druhová pestrost, která zvyšuje odolnost vůči suchu, větru i škůdcům.

Do těchto změn zapadá i projekt LIFE Adapt Brdy, který VLS zahájily v roce 2023. Projekt podporuje šetrnější hospodaření bez rozsáhlých holin a s větším využitím přirozené obnovy. Trvat má pět let a jeho celkové náklady přesahují 120 milionů korun, z toho 73 milionů pokryje evropský program LIFE.

Na projektu spolupracují i odborné instituce, například Česká zemědělská univerzita v Praze nebo Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Součástí opatření jsou také zásahy zaměřené na vodní režim krajiny, například zasypávání starých odvodňovacích příkopů nebo budování malých přehrážek, které zpomalují odtok vody.

Brdy se tak stávají příkladem oblasti, kde se po ústupu kůrovce mění nejen stav lesa, ale i přístup k jeho dlouhodobému hospodaření. Data z posledních let ukazují, že se les postupně zotavuje a zároveň se připravuje na budoucí klimatické výzvy.