Češi pod finančním mikroskopem: jak se mění znalosti, úspory i chování u úvěrů

Další pětileté měření finanční gramotnosti

Ministerstvo financí uskutečnilo další kolo měření finanční gramotnosti dospělé populace, které provádí od roku 2010 v pětiletých intervalech. Průzkum realizovala společnost Inboox CZ s. r. o. a sběr dat proběhl v lednu 2025.

Dotazník vyplnilo více než 1 000 respondentů, kteří odpovídali na více než 100 otázek. Šetření se zaměřilo na znalosti, dovednosti i postoje v oblasti osobních financí.

Co průzkum sledoval

Otázky pokrývaly několik tematických okruhů – od sestavování rodinného rozpočtu a tvorby rezerv přes orientaci ve finančních produktech až po uplatňování spotřebitelských práv a početní dovednosti související s finančním rozhodováním.

Část dat bude využita Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro mezinárodní porovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých.

Jak Češi spoří a investují

Ve srovnání s rokem 2020 se část úspor přesouvá ze spořicích produktů k investicím. Tradiční bankovní účty a hotovost si však i přes pokles drží silnou pozici – běžný nebo spořicí účet využívají téměř dvě třetiny lidí a hotovostní úspory má přibližně každý druhý.

Pozitivní vztah k investicím je nejčastější u lidí s vysokoškolským vzděláním a vyššími příjmy. Naopak hotovost preferují zejména senioři.

Co lidé považují za nejdůležitější při investování

Češi kladou největší důraz na riziko finanční ztráty (84 %), poté na likviditu (79 %) a až následně na výnos (62 %). V posledních letech se zvýšila nechuť podstupovat riziko i důraz na zajímavé zhodnocení.

Průzkum připomíná, že investice mohou nést riziko ztráty a bývají méně likvidní než hotovost nebo běžné účty.

Příprava na stáří a finanční očekávání

Hlavním důvodem spoření je tvorba rezervy na stáří. Většina respondentů (96 %) očekává, že životní náklady jim bude pokrývat stát prostřednictvím důchodu. Vlastní úspory plánuje využít 69 % lidí.

Výrazně vzrostl podíl těch, kteří počítají s finanční pomocí od dětí – z 28 % v roce 2020 na 40 % v roce 2025. Téměř polovina respondentů (45 %) očekává, že bude v důchodu dále pracovat.

Online služby jsou běžnou součástí života

Elektronické bankovnictví využívá 79 % lidí. Online platby za běžné služby provádí 77 % respondentů a placení mobilem používá 60 % populace.

Finanční znalosti: kde se Češi zlepšují a kde ne

Výrazný posun nastal mezi lety 2015 a 2020 v rozlišení debetní a kreditní karty (z 28 % na 56 %). Od té doby se však výsledky téměř nezměnily – nyní správně odpovědělo 57 % lidí.

Podobně stagnuje i celková úroveň finančních znalostí. Mnozí lidé se domnívají, že jejich finanční majetek je pojištěn proti bankrotu instituce častěji, než je tomu ve skutečnosti. Například o nepojištění penzijních příspěvků ví jen 16 % respondentů.

Vklady v bankách jsou pojištěny na 100 % do 100 000 EUR – tuto informaci zná pouze pětina populace.

Spotřebitelské úvěry: chování a znalosti

Spotřebitelské úvěry slouží k překlenutí nedostatku financí. Patří sem úvěry na zboží, hypotéky, kreditní karty, kontokorenty či leasingy – bez ohledu na to, zda je poskytuje banka nebo nebankovní subjekt.

Průzkum ukazuje, že část lidí si bere půjčky i na zbytné výdaje, například na dárky nebo dovolené. Úvěr na Vánoce by si vzalo 15 % respondentů, podobně jako v předchozích letech.

Komunikace s věřiteli a splácení

Pouze 51 % lidí by v případě problémů se splácením informovalo věřitele předem. Oproti roku 2020 jde o pokles o 9 procentních bodů. Zároveň vzrostl podíl těch, kteří by věřitele neinformovali (18 %).

Peer-to-peer půjčky zůstávají okrajové – 91 % lidí je nikdy nevyužilo.

Co lidé vědí o úvěrech

Význam zkratky RPSN si myslí, že zná 42 % lidí, ale správně ji vysvětlilo jen 26 %. Při rozhodování o půjčce je pro 41 % respondentů nejdůležitější výše měsíční splátky.

Rozdíl mezi úrokem „p. a.“ a „p. m.“ správně určilo 29 % lidí. Na otázku, který úvěr je výhodnější – 1 % měsíčně nebo 10 % ročně – odpovědělo správně 28 % respondentů.

Navýšení úvěru dokázalo spočítat 58 % dotazovaných.

Rady pro bezpečné zadlužování

Průzkum doplňuje i doporučení pro spotřebitele. Patří mezi ně pečlivé čtení smluv, porovnávání úvěrů pomocí RPSN, vyhýbání se pochybným poskytovatelům, komunikace s věřitelem při problémech se splácením nebo opatrnost při ručení za cizí dluhy.

Pozitivní zjištění je, že devět z deseti lidí informuje svého partnera o všech sjednaných úvěrech.