Mezinárodní den kávy připadá na 1. října. Z Etiopie se nápoj rozšířil do celého světa

Ve čtvrtek 1. října 2026 připadá Mezinárodní den kávy. Nápoj, který je pro mnoho lidí samozřejmou součástí rána nebo pracovního dne, má za sebou staletí dlouhou cestu. Z afrického původu se káva přes Arabský poloostrov dostala do Evropy a postupně se rozšířila prakticky do celého světa.

Letošní rok přinesl Mezinárodnímu dni kávy také významnou změnu. 10. března 2026 ho Valné shromáždění OSN oficiálně stanovilo svou rezolucí a den nyní figuruje také v oficiálním seznamu mezinárodních dnů.

Od etiopských hor k prvnímu šálku v Evropě

Za původní oblast kávovníku označuje International Coffee Organization (ICO) Etiopii. Pěstování kávy je doloženo v Jemenu už v 15. století, kde se její produkce postupně rozšířila a pití kávy se stalo součástí společenského života.

Do Evropy se káva dostala na začátku 17. století. Podle ICO ji benátští obchodníci přivezli v roce 1615. O rok později získali Nizozemci kávovníky a začali je pěstovat mimo původní oblast.

Z exotického nápoje se postupně stal společenský fenomén. V evropských městech vznikaly kavárny, které nebyly pouze místem pro pití kávy. Lidé se v nich setkávali, diskutovali, uzavírali obchody a trávili volný čas. Káva se tak postupně stala součástí každodenního života i společenské kultury.

Z nápoje se stala globální komodita

S rostoucí oblibou kávy se její pěstování rozšířilo do dalších oblastí tropického pásma. Dnes se kávovníky pěstují v desítkách zemí a místo původu patří mezi faktory, které ovlivňují výslednou chuť a aroma kávy.

Na světovém trhu mají hlavní postavení dva druhy kávy – arabika a robusta. Podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) připadá na arabiku přibližně 60 procent světové produkce.

Mezi největší producenty patří Brazílie, Vietnam a Kolumbie. Brazílie a Vietnam dohromady podle FAO produkují téměř polovinu světové kávy.

Za každým šálkem jsou miliony pěstitelů

Káva není jen nápojem, ale také zdrojem obživy pro velké množství lidí. Významnou část produkce zajišťují malé farmy, které podle FAO představují až 80 procent kávových farem na světě.

Výslednou úrodu přitom ovlivňují také přírodní podmínky. Počasí a klima mohou mít významný dopad na produkci kávy i na živobytí lidí, kteří ji pěstují. Cesta od kávovníku k hotovému šálku tak závisí na mnohem více faktorech, než je samotná příprava nápoje.

Nové chutě mění podobu kávových nápojů

Kávový šálek dnes může vypadat velmi odlišně podle toho, jaké chutě se do něj přidají. Klasické espresso, cappuccino nebo filtrovanou kávu doplňují kombinace s tonikem, citrusy, ovocem či kořením. Káva se uplatňuje také v nápojích, kde se setkává s alkoholem.

Jedním z příkladů je Tullamore D.E.W. Café Honey, který výrobce představuje jako spojení irské whiskey, kávy a medu. Kávová chuť se tak objevuje i v nápojových kombinacích, které mají k tradičnímu šálku espressa poměrně daleko.

Espresso není druh kávy

Jedna z běžných představ o kávě se týká samotného espressa. Espresso není konkrétní druh kávových zrn, ale způsob přípravy. Připravit ho lze z arabiky, robusty i z jejich směsi.

Rozdíl mezi výslednými nápoji proto nemusí určovat pouze název přípravy, ale také původ použitých zrn, jejich odrůda, způsob zpracování a pražení. I zdánlivě obyčejný šálek kávy tak může být výsledkem dlouhého řetězce rozhodnutí od pěstitele až po baristu.

Proč připadá Mezinárodní den kávy právě na 1. října

Datum 1. října souvisí také s mezinárodním kávovým kalendářem. ICO uvádí, že tímto dnem začíná kávový rok. Členské státy organizace se v roce 2014 shodly na společném datu pro celosvětovou oslavu a první oficiální ročník Mezinárodního dne kávy se konal 1. října 2015 v Miláně.

Od letošního roku má tento den také formální status v rámci OSN. Valné shromáždění ho 10. března 2026 stanovilo rezolucí A/RES/80/248. Mezinárodní den kávy tak připomíná nejen samotný nápoj, ale také lidi, země a celý řetězec, díky kterému se káva dostává z pěstitelských oblastí až do šálků po celém světě.