Záměr vlády změnit výživové normy pro školní stravování na nezávazná doporučení vyvolal mezi řediteli pražských základních škol rozdílné reakce. Část z nich změnu vítá a upozorňuje, že děti často odmítají ryby, luštěniny nebo některé alternativní přílohy. Odborníci a další aktéři naopak varují, že bez závazných pravidel mohou mezi školami vznikat větší rozdíly v kvalitě stravování.
Plán vlády změnit pravidla pro školní stravování tak, aby výživové normy nebyly pro jídelny závazné, vítá část ředitelů pražských základních škol. Podle jejich zkušeností by důsledné dodržování nových požadavků mohlo vést k tomu, že děti některá jídla odmítnou a nakonec skončí v koši. Ředitelé upozorňují především na ryby a luštěniny, ale také na některé přílohy nebo tradiční české pokrmy.
Ministři školství a zdravotnictví ve středu 11. listopadu 2026 oznámili záměr nastavit výživové standardy ve vyhlášce o školním stravování jako nezávazné doporučení. Pravidla se vztahují ke spotřebnímu koši, který určuje zastoupení jednotlivých skupin potravin v jídelníčku školních jídelen.
Ředitelka ZŠ Litvínovská 600 v Praze 9 Naďa Koháková změnu podporuje. Podle jejích zkušeností děti řadu zdravějších surovin odmítají a připravené jídlo pak často končí v odpadu. Za problematické považuje například luštěniny. Ani jejich nenápadné přidávání do jiných pokrmů podle ní nepomáhá, protože děti jejich chuť poznají. Podobně se vyjadřuje o pohance, kterou část žáků kvůli její specifické vůni nechce jíst.
Koháková zároveň upozorňuje, že školní jídelny podle ní nemohou samy zásadně měnit stravovací návyky dětí, pokud se s podobnými potravinami nesetkávají také doma. Za důležité proto považuje, aby jídelny mohly připravovat zdravá jídla, která budou dětem skutečně chutnat.
Ředitel ZŠ Londýnská v Praze 2 Martin Ševčík považuje větší volnost pro jídelny za krok správným směrem. Zároveň ale zdůrazňuje, že by měla zůstat zachována rozumná pravidla například pro sladká jídla a nápoje. Podle něj nelze očekávat, že školní jídelny samy napraví stravovací návyky, které si děti vytvářejí především v rodinách.
Také Ševčík upozorňuje na problematické přijímání některých potravin. Děti podle něj nejlépe snášejí smažené rybí filé, které ale nepovažuje za nejvhodnější způsob přípravy ryb. U luštěnin záleží na konkrétním jídle. Například chilli con carne děti přijímají poměrně dobře, zatímco cizrna u nich takovou oblibu nemá.
Ředitel ZŠ Bohumila Hrabala v Praze 8 Matěj Rašovský změnu rovněž vítá. Uvedl, že škola nyní vaří zdravě, ale podle jeho odhadu by nový spotřební koš splnila jen přibližně ze 60 procent. Největší problém by představovalo častější zařazování ryb, které děti podle jeho zkušeností odmítají. Obává se, že pokud by žáci oběd nesnědli, mohli by si po škole koupit například kebab nebo jiné rychlé občerstvení.
Rašovský upozornil také na limity u cukru, které by podle něj komplikovaly přípravu některých tradičních jídel, například koprové nebo rajské omáčky. Podobně Koháková zmínila, že by jídelna podle jejího názoru měla problém zachovat oblíbená sladká jídla. Ševčík zase upozornil, že snížení množství masa ve spotřebním koši by mohlo omezit současnou nabídku jeho jídelny, která připravuje čtyři dny v týdnu masový pokrm a k němu bezmasou alternativu.
Novější nastavení spotřebního koše připravoval Státní zdravotní ústav. Podle původního návrhu měly jídelny například omezit množství brambor a slazených nápojů. Průměrné porce masa se měly snížit, naopak v jídelníčku mělo mírně přibýt ryb a luštěnin.
Právě častější zařazování ryb a luštěnin patří mezi změny, které někteří pražští ředitelé považují za obtížně proveditelné. Upozorňují, že pokud děti připravené jídlo nebudou jíst, nemusí se zamýšlený přínos nových pravidel v praxi projevit.
Školní stravování se řídí vyhláškou č. 107/2005 Sb. Ministerstvo školství na svém webu zveřejňuje metodické materiály a podklady ke spotřebnímu koši. Přehled je dostupný na stránce Školní stravování.
Proti rozvolnění pravidel se staví část odborníků a institucí. Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková podle České televize vyjádřila pochybnosti, zda budou jídelny výživová doporučení dodržovat, pokud nebudou součástí závazné vyhlášky.
Obavy zveřejnil také dětský ombudsman Martin Beneš. Upozornil, že změny pravidel pro školní stravování se teprve začaly zavádět a měly dostat prostor k ověření v praxi. Pokud by ze závazné vyhlášky zmizely přílohy se spotřebním košem, mohly by se podle něj ještě prohloubit rozdíly mezi jednotlivými školami. Jeho stanovisko je zveřejněno na webu Dětského ombudsmana.
Do debaty vstoupila také iniciativa Ministr zdraví. Varuje před oslabením kontroly kvality a upozorňuje na problémy, se kterými se jídelny potýkají už nyní, například napjaté rozpočty, rostoucí ceny potravin a nedostatek zaměstnanců. Podle kritiků by bez závazných pravidel mohl při rozhodování o jídelníčcích převážit tlak na co nejnižší náklady namísto kvality stravování.