Na fasádě Míčovny na Pražském hradě zůstává srp a kladivo. Připomíná obnovu po druhé světové válce

Renesanční Míčovna v Královské zahradě Pražského hradu patří k nejvýraznějším historickým stavbám v areálu. Na její bohatě zdobené fasádě si však pozorní návštěvníci mohou všimnout motivu, který s renesanční výzdobou časově nesouvisí. V jednom ze sgrafit se nachází symbol srpu a kladiva, který byl doplněn při poválečné obnově objektu.

Zajímavost: Motiv srpu a kladiva není součástí původní renesanční výzdoby. Na fasádu se dostal až při rekonstrukci Míčovny v 50. letech 20. století po poškození budovy během druhé světové války.

Poválečná obnova změnila část výzdoby

Míčovna utrpěla na konci druhé světové války vážné škody. Budovu zasáhla střelba a 9. května 1945 vyhořela, přičemž zůstaly stát převážně obvodové zdi.

Při následné obnově v 50. letech byly doplněny také poškozené části sgrafitové výzdoby. Do jednoho z polí byl tehdy zakomponován motiv srpu a kladiva, který je na fasádě patrný dodnes. Dochovaný detail připomíná, že rekonstrukce historických památek byla v poválečném období ovlivněna také dobovým společenským a politickým kontextem.

Renesanční stavba určená pro míčové hry

Míčovna vznikla na konci 60. let 16. století pro císaře Maxmiliána II. Jejím autorem byl dvorní architekt Bonifác Wolmut. Stavba sloužila míčovým hrám, které byly oblíbenou zábavou šlechtických vrstev a bývají označovány za předchůdce dnešního tenisu.

Budova měří přibližně 68 metrů na délku a asi 13 metrů na šířku. Nejvýraznějším prvkem je její bohatě zdobená renesanční fasáda se sgrafity.

Sgrafitová výzdoba patří k nejcennějším částem stavby

Sgrafita jsou uspořádána do vysokých polí mezi jónskými polosloupy. Zobrazují motivy čtyř živlů, vybraných ctností i svobodných umění, například hudbu, geometrii, astronomii nebo rétoriku. Výzdoba dosahuje výšky přibližně 14 metrů a patří k nejhodnotnějším renesančním fasádám na území České republiky.

Míčovna v číslech

výstavba: konec 60. let 16. století
autor: Bonifác Wolmut
slavnostní využití: míčové hry šlechty
délka stavby: přibližně 68 metrů
výška sgrafitové výzdoby: přibližně 14 metrů

Neobvyklá technologie výroby

Výzdoba připomíná historickou symboliku své doby. Pomník však zaujme také technickým provedením. Sochařská výzdoba není odlita z bronzu, ale tvoří ji tepané měděné pláty upevněné na železné konstrukci. Na jejich zhotovení se podílel pražský kovotepec Richard Schorcht.

Dnes slouží především kulturním akcím

Míčovna již neslouží svému původnímu účelu. Správa Pražského hradu objekt využívá zejména pro výstavy, koncerty a společenské akce. Interiér proto není běžně přístupný po celý rok a otevírá se zpravidla při konání jednotlivých programů.

Samotná Královská zahrada, založená v roce 1534, patří k nejvýznamnějším historickým zahradám v České republice. Vedle Míčovny se zde nachází také další renesanční a barokní stavby, které tvoří významnou součást areálu Pražského hradu.

Fasáda Míčovny je dobře viditelná i bez vstupu do objektu. Dochovaný motiv srpu a kladiva představuje méně známou připomínku poválečné obnovy historické památky a ukazuje, že některé zásahy z poloviny 20. století zůstaly na stavbě zachovány dodnes.