Říčany podeváté v řadě nejlepší v kvalitě života. Praha obsadila druhé místo

Středočeské Říčany zvítězily v letošním Indexu kvality života už podeváté v řadě. Druhé místo obsadila Praha a třetí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Srovnání 206 správních obvodů potvrzuje silnou pozici oblastí v okolí Prahy a Brna, zatímco nejnižší hodnocení získávají především bývalé průmyslové a pohraniční regiony.

Středočeské Říčany zůstávají podle letošního Indexu kvality života nejlépe hodnoceným správním obvodem v České republice. V žebříčku projektu Obce v datech obsadily první místo již podeváté za sebou. Druhá skončila Praha a třetí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.

Výsledky zveřejnili autoři projektu 12. listopadu 2026. Index porovnává všech 206 obcí s rozšířenou působností (ORP). Nehodnotí tedy pouze samotná města, ale celé správní obvody, v nichž obce zajišťují část státní správy.

Nejlépe hodnocené správní obvody v roce 2026: Říčany (10,00 bodu), Praha (9,35 bodu) a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (8,09 bodu).

V první dvacítce dominují okolí Prahy a Brna

Mezi nejlépe hodnocenými správními obvody se vedle první trojice umístily také Benešov a Černošice. Výrazné zastoupení mají v první dvacítce Jihomoravský a Středočeský kraj. Z prvního pochází osm ORP, z druhého šest. Celkem 14 z nejlépe hodnocených správních obvodů leží do 50 kilometrů od Prahy nebo Brna.

Vysoké hodnocení přitom není výsadou velkých měst. Pokud nepočítáme Prahu, v první pětce se nacházejí také Hustopeče a Pohořelice, jejichž počet obyvatel se pohybuje kolem šesti tisíc. Výsledek tak ukazuje, že při hodnocení kvality života nerozhoduje pouze velikost sídla.

Dobré výsledky ale mají také svou cenu v podobě rostoucích nákladů na bydlení. V první dvacítce nejlépe hodnocených správních obvodů si lidé za průměrnou měsíční mzdu pořídí přibližně půl metru čtverečního bytu. V roce 2018 to bylo téměř 0,9 metru čtverečního. Autoři projektu proto upozorňují, že udržení dobrého postavení souvisí také se schopností zajistit dostupné bydlení.

Orlová a další průmyslové oblasti zůstávají na konci žebříčku

Na opačném konci pořadí se umístily především někdejší průmyslové a pohraniční oblasti Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Poslední příčku obsadila Orlová, před ní skončily Karviná, Most a Rumburk. Celkem 16 správních obvodů získalo méně než dva body.

Podle autorů indexu tvoří přibližně 60 procent ztráty nejhůře hodnocených oblastí pět ukazatelů: délka života, nezaměstnanost, exekuce, hmotná nouze a nabídka práce. Rozdíly jsou patrné například na trhu práce. Zatímco v Černošicích dosahovala nezaměstnanost 2,3 procenta, v Orlové činila 10,2 procenta.

Výrazné rozdíly jsou také ve zdravotních ukazatelích. Očekávaná délka života mužů se mezi nejlépe a nejhůře hodnocenými oblastmi liší o 3,6 roku. V nejlépe hodnocených regionech dosahuje 77,3 roku, v těch nejslabších 73,7 roku.

Pohořelice a Nepomuk patří k největším skokanům

Index umožňuje sledovat vývoj kvality života od roku 2018. Největší posun za toto období zaznamenaly Pohořelice, které se ze 117. místa dostaly na pátou příčku. Výrazně si polepšil také Nepomuk, jenž postoupil ze 136. na 24. místo.

Posun zaznamenala také řada správních obvodů v Moravskoslezském kraji. Odry, Kopřivnice a Hlučín se od roku 2018 posunuly přibližně o 40 míst výše. V Ústeckém kraji se zlepšilo pouze šest ze šestnácti ORP a výraznější posun zaznamenala především Roudnice nad Labem.

Index hodnotí zdraví, vzdělání i dostupnost služeb

Index kvality života stojí na třech hlavních pilířích: Zdraví a životní prostředí, Materiální zabezpečení a vzdělání a Vztahy a služby. Celkem zahrnuje 29 dílčích indexů a 92 ukazatelů získaných z veřejných registrů i vlastního sběru dat. Metodicky vychází z přístupů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace spojených národů (OSN).

Výsledné hodnocení je relativní: nejlepší správní obvod získává 10 bodů a nejhorší nula. V ročníku 2026 autoři zpřesnili hodnocení kulturní a sportovní vybavenosti, výsledků žáků základních škol a dostupnosti zeleně. Nově také při hodnocení dostupnosti služeb více zohledňují dojezdové časy podle skutečného provozu. Podrobnosti o jednotlivých ukazatelích a způsobu výpočtu zveřejňuje metodika Indexu kvality života.