Praha zpřesnila postupy při likvidaci pajasanu. Navrtávání kmenů má omezit jeho další šíření

V Praze pokračuje regulace pajasanu žláznatého, invazní dřeviny, která se ve městě šíří mimo jiné díky rychlému růstu a schopnosti vytvářet výmladky. Při zásazích proto nemusí po pokácení stromu následovat okamžité odstranění celého kmene. V některých případech zůstává jeho část dočasně na místě a je předem ošetřena.

Magistrát hlavního města Prahy vydal pro regulaci pajasanu veřejnou vyhlášku, která vstoupila v platnost 20. prosince 2025. Při likvidaci se využívají také metody založené na navrtání kmene a aplikaci přípravku přímo do dřeva.

Proč je pajasan v Praze problém

Pajasan žláznatý není původním evropským druhem. Do Evropy se dostal jako okrasná dřevina a dobře snáší podmínky, které panují ve městě. Roste rychle a dokáže se uchytit i v chudých půdách.

Problém představuje především jeho schopnost šířit se a vytvářet nové výmladky. Pajasan může svými kořeny a výmladky prorůstat také do spár a konstrukcí. Jeho výskyt tak podle magistrátu zvyšuje nároky na údržbu zeleně a v některých případech také na opravy zpevněných ploch a zdí.

Samotné pokácení nemusí stačit

U pajasanu může být běžné pokácení bez dalšího ošetření nedostatečné. Dřevina má výraznou schopnost regenerace a po odstranění kmene může z pařezu nebo kořenů vytvářet nové výmladky.

Praha proto při zásazích používá postup, při kterém se kmen navrtá a následně se do něj aplikuje přípravek. Cílem je postupně dosáhnout odumření dřeviny a omezit její schopnost znovu obrazit.

Proč zůstávají torza na místě

Součástí tohoto postupu může být také ponechání části kmene po určitou dobu. Torzo může na místě zůstat několik měsíců, než dřevina zcela odumře. Následně se odstraní a místo může být dále kontrolováno a dočišťováno.

Ošetřené kmeny a torza, která lidé v některých pražských lokalitách vidí, proto nemusí znamenat nedokončenou údržbu. Jde o součást postupu používaného při regulaci pajasanu.

Příklad z náměstí Kinských

Konkrétní zásah se uskutečnil také na náměstí Kinských v Praze 5. Na jaře 2026 tam byly odstraněny dva vzrostlé pajasany. Městská část Praha 5 uvedla, že o jejich odstranění požádala organizace Lesy hlavního města Prahy kvůli blízkosti petřínských zahrad.

Zásah probíhal ve více etapách. V polovině dubna 2026 se nejprve odstraňovala část větví a kmene, následovalo navrtání a injektáž. Část kmene měla podle popsaného postupu zůstat na místě několik měsíců, aby dřevina odumřela a nemohla znovu vyrážet z kořenů.

Regulace pajasanu v okolí Petřína podle Prahy 5 probíhá přibližně dva roky.

Vyhláška stanovuje podmínky zásahů

Pražská vyhláška upravuje podmínky regulace pajasanu a navazuje na celostátní metodiku. Pajasan žláznatý je zařazen mezi invazní druhy na evropské úrovni, což se promítá také do způsobu jeho odstraňování.

Při dodržení stanovených metod se zásah do pajasanu nepovažuje za poškození dřeviny a jeho kácení za těchto podmínek obvykle nevyžaduje běžné povolení. V některých lokalitách ale mohou platit další omezení, například v památkově chráněných územích nebo na místech se zvláštním režimem ochrany.

Neodborný zásah může regulaci zkomplikovat

Magistrát upozorňuje, že nesprávný postup při odstraňování pajasanu může podpořit jeho další šíření. Neodborné kácení proto může vést k většímu množství výmladků a následně také k vyšším nákladům na další zásahy.

Opatrnost je namístě také u pajasanu rostoucího na soukromých pozemcích, v prolukách nebo na okrajích zahrad. Pokud je strom určen k odbornému zásahu, nemělo by se do již ošetřených kmenů zasahovat ani předčasně odstraňovat ponechané torzo.

Regulace pajasanu je dlouhodobý proces

Omezování invazního pajasanu v Praze není založeno pouze na jednorázovém pokácení stromů. Vzhledem ke schopnosti dřeviny vytvářet výmladky může být nutné místo po zásahu dále kontrolovat a nové výhony odstraňovat.

Podrobnější informace k regulaci invazních dřevin a platným pravidlům zveřejňuje Magistrát hlavního města Prahy. Informace ke konkrétnímu zásahu na náměstí Kinských zveřejnila také Praha 5.