Pražské děti v psychické tísni hledají pomoc u AI. Každé čtvrté nejdříve u chatbota

Každé čtvrté pražské dítě, které se ocitne v psychické tísni, se podle výzkumu Centra sociálních služeb Praha nejprve obrátí na umělou inteligenci a až následně hledá pomoc u člověka. AI přitom používá 90 procent pražských žáků a čtvrtina z nich s ní komunikuje každý den.

Výzkum za školní rok 2025/2026 zahrnul přibližně 11 tisíc žáků druhého stupně základních škol a středních škol. Umělou inteligenci většina z nich využívá především prakticky, například při učení, plnění úkolů nebo rozhodování. Pro část dětí ale představuje také způsob, jak řešit osobní problémy.

Část dětí nemá ve škole dospělého, kterému důvěřuje

Jedním z důležitých zjištění průzkumu je nedostatek důvěryhodných dospělých ve školním prostředí. Více než polovina žáků uvedla, že ve škole nemá dospělého, kterému by se mohla svěřit se svým problémem.

Významná část dětí zároveň nemá dostatečnou důvěru k učitelům. Podle výsledků se 54,3 procenta žáků bojí obrátit na učitele s vážným problémem. Pouze 26,5 procenta školáků uvedlo, že se vyučující zajímají o to, jak se žáci cítí.

Děti, které hledají pomoc u AI, mají horší výsledky

Výzkum ukázal souvislost mezi způsobem vyhledávání pomoci a psychickou pohodou žáků. Děti, které se v psychické tísni nejprve obracejí na umělou inteligenci, mají podle výsledků výrazně horší psychickou pohodu a vyšší míru úzkostných a depresivních příznaků.

Dobrý až velmi dobrý takzvaný wellbeing, tedy komplexní psychickou pohodu, má podle průzkumu 50,2 procenta pražských žáků. Naopak 19,5 procenta dětí vykazuje velmi nízkou psychickou pohodu a potřebuje cílenou podporu. Třetina žáků uvádí střední až těžké příznaky úzkostí a téměř pětina příznaky depresivity.

AI je dostupná, ale nenahrazuje člověka

Umělá inteligence je pro děti dostupná prakticky kdykoli a umožňuje jim komunikovat bez nutnosti okamžitě oslovit rodiče, učitele nebo jiného dospělého. Pro část žáků tak může představovat snadno dostupný způsob, jak se svěřit se svými problémy.

Výsledky výzkumu ale zároveň ukazují, že AI nemůže nahradit skutečný vztah a odbornou pomoc. Děti, které ji vyhledávají v psychické tísni jako první, vykazují současně horší výsledky v oblasti duševního zdraví.

Výzkum upozornil také na další rizika

Šetření se nezaměřilo pouze na umělou inteligenci a duševní pohodu. Výsledky ukázaly také nárůst některých rizik spojených s návykovými látkami a digitálními technologiemi.

Zkušenost s kratomem má 14 procent žáků, zatímco v předchozím roce to bylo osm procent. Pravidelně až denně ho užívá 5,8 procenta dětí.

Elektronickou cigaretu alespoň jednou vyzkoušelo 39,1 procenta žáků. Opakovaně až denně ji používá 23,9 procenta dětí. Riziko závislosti na sociálních sítích vykazuje 13,3 procenta žáků.

Problémy se sociálními sítěmi dlouhodobě rostou

Podíl žáků, kteří mají problémy kvůli času strávenému na sociálních sítích, podle výsledků dlouhodobě roste. V posledním sledovaném roce se pravidelné potíže týkaly přibližně každého šestého žáka.

Výraznější problémy jsou podle výzkumu spojené také se sledováním krátkých online videí, například formátů reels nebo YouTube Shorts.

Praha poprvé sledovala také psychickou pohodu pedagogů

V roce 2026 Praha poprvé zjišťovala také duševní pohodu pedagogických pracovníků. Pilotního průzkumu v základních školách v Praze 9 se od listopadu 2025 do dubna 2026 zúčastnilo 236 pedagogů.

Výsledky ukázaly potřebu podpory například v oblasti péče o vlastní duševní pohodu, komunikace s rodiči, zvládání náročných situací ve třídě nebo spolupráce na pracovišti.

V Praze funguje síť psychické pomoci

Pražský magistrát zároveň vyzývá lidi, kteří mají psychické potíže, aby se nebáli vyhledat pomoc. Jednou z možností je příspěvková organizace hlavního města Zahrada pro duši.

K dispozici je také městský rozcestník Krizová a psychická pomoc v Praze, který pomáhá najít vhodnou službu podle typu psychických potíží.

Pro děti je dostupná také Linka bezpečí, která nabízí anonymní pomoc včetně chatu.

Pokud je dítě v akutním ohrožení nebo mluví o sebepoškozování či sebevraždě, samotná komunikace s umělou inteligencí není náhradou za bezprostřední pomoc dospělého a odborné či krizové služby.