Průměrná hrubá mzda v Česku ve 2. čtvrtletí 2026 vzrostla meziročně o 6,4 % na 51 966 Kč, tedy o 3 105 korun. Po započtení dvouprocentní inflace reálně stoupla o 4,3 %. Regionální rozdíly přetrvávají: Praha má 66 459 Kč, nejnižší průměr vykazuje Karlovarský kraj s 44 476 Kč. Mezi odvětvími vedou IT a finance, zatímco pohostinství zůstává na spodních příčkách.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 6,4 % na 51 966 korun. Zaměstnanci si tak oproti loňskému druhému kvartálu polepšili v průměru o 3 105 korun. Po započtení inflace, kterou statistici odhadli na dvě procenta, činí reálný růst 4,3 %. Údaje zveřejnil Český statistický úřad ve čtvrtek 3. září 2026.
Regionální rozdíly se podle statistik výrazně nezměnily. Nejvyšší průměrné výdělky mají dlouhodobě zaměstnanci v Praze, nad republikovým průměrem je také Středočeský kraj. Nejnižší mzdy zůstávají v Karlovarském kraji.
V Praze dosáhla průměrná mzda ve druhém čtvrtletí 66 459 korun, tedy zhruba o 14 500 korun více než celostátní průměr. V absolutním vyjádření si zaměstnanci v metropoli polepšili nejvíce - průměrná výplata vzrostla meziročně o 3?874 korun.
Středočeský kraj obsadil druhé místo s průměrnou mzdou 55 218 korun, tedy asi o 3 250 korun nad republikovým průměrem. Meziročně zde mzdy vzrostly o 3 212 korun, což odpovídá růstu 6,2 %.
Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s průměrem 44 476 korun. Nejnižší nominální přírůstek statistici zaznamenali ve Zlínském kraji, kde mzdy vzrostly o 2 311 korun.
Nejvýraznější meziroční nárůst vykázalo odvětví administrativních a podpůrných činností, kde průměrná mzda stoupla o 16,6 % na 40 387 korun. Patří sem například agenturní zaměstnávání nebo část bezpečnostních služeb; v těchto profesích bývají mzdy nižší, a proto může procentní růst vycházet vyšší.
Naopak téměř beze změny zůstaly takzvané ostatní činnosti, kde statistici spočítali nárůst pouhých 0,2 % na 36 036 korun. V těžbě a dobývání mzdy vzrostly o 2,2 % na 52 817 korun.
Nejlépe placeným sektorem zůstávají informační a komunikační činnosti, kde průměrná mzda ve druhém čtvrtletí dosáhla 90 948 korun. Těsně za nimi je peněžnictví a pojišťovnictví s průměrem 90 808 korun.
Nejnižší mzdy pokračují v odvětví ubytování, stravování a pohostinství - průměr zde činil 30 394 korun, tedy výrazně pod celostátním průměrem.
ČSÚ uvádí, že počet zaměstnanců meziročně vzrostl na 4,06 milionu, tedy o 0,7 %. Celkový objem vyplacených mezd se zvýšil o 7,1 %.
Ve srovnání s prvním čtvrtletím 2026 se průměrná mzda po sezonním očištění zvýšila o 1,6 %. Statistici zároveň zpřesnili dřívější údaje za první tři měsíce roku, kdy průměrná mzda činila 49 328 korun.
Letos statistici nezveřejňují medián mezd, tedy hodnotu rozdělující zaměstnance na dvě stejně velké skupiny. Důvod je technický - skončil datový zdroj, který tyto údaje dříve modeloval, a nový systém se teprve zavádí a kontroluje.
Podle ČSÚ reálné mzdy rostou meziročně od začátku roku 2024. Předtím je delší dobu srážela vysoká inflace, i když nominální výplaty dál stoupaly.