Pražské silnice se v létě opravovaly ve velkém. Souběh staveb zkomplikoval dopravu na hlavních tazích

Pražské komunikace letos během prázdnin zaměstnaly řidiče na několika významných místech současně. Město využilo období s obvykle slabším provozem k opravám, které by během školního roku znamenaly ještě výraznější dopravní komplikace. Na některých hlavních tazích se ale stavební práce časově překryly a omezení se tak přenášela i na okolní komunikace.

Mezi nejvýraznější zásahy patřila rekonstrukce Kbelské ulice, několik měsíců trvající omezení na Plzeňské a práce na magistrále u hlavního nádraží. Vedle těchto staveb probíhaly v metropoli také další dopravní projekty.

Kbelská se na šest týdnů zúžila

Největší letošní silniční rekonstrukce začala 2. července na Kbelské. Téměř tříkilometrový úsek mezi Cínoveckou a Novopackou se zúžil ze dvou jízdních pruhů na jeden v každém směru.

Kbelská přitom patří k významným dopravním trasám. Spojuje dálnice D8, D10 a D11 a zároveň nahrazuje chybějící část Pražského okruhu. Každý den po ní projedou desítky tisíc vozidel včetně značného množství nákladních automobilů.

Technická správa komunikací proto připravila řadu opatření, která měla dopady zúžení zmírnit. Systém označovaný jako „virtuální tunel“ zahrnoval mimo jiné uzavření některých nájezdů a sjezdů, úpravy světelných křižovatek v okolí a opatření pro veřejnou dopravu.

Rekonstrukce měla podle města a Technické správy komunikací reagovat na špatný stav komunikace. Zakázka vyšla přibližně na 580 milionů korun včetně DPH. Odklad oprav by podle jejich argumentace mohl stav komunikace dále zhoršovat.

Plzeňská byla několik měsíců výrazně omezená

Ve stejné době pokračovala rozsáhlá rekonstrukce Plzeňské ulice na Smíchově. Jedna z hlavních spojnic centra se západní částí Prahy byla letos několik měsíců výrazně omezena a v části trasy byla pro automobilovou dopravu zcela uzavřena.

Práce navázaly na první etapu z předchozího roku. Letos zahrnovaly opravy inženýrských sítí i samotné komunikace. Doprava byla od jara v části Plzeňské vedena okolními ulicemi a plný provoz se podařilo obnovit na konci srpna.

Rozsah uzavírky se stal také předmětem sporu mezi pražským magistrátem a Prahou 5. Městská část před zahájením prací požadovala větší rozložení rekonstrukce a zachování alespoň jednoho jízdního pruhu mimo hlavní prázdniny. Obávala se především přetížení okolních komunikací.

Magistrát naopak prosazoval soustředění prací do kratšího období. Argumentoval tím, že by se rekonstrukce při delším rozložení mohla protáhnout do dalších stavebních sezon.

Na magistrále zůstaly dva pruhy v každém směru

Další významné práce začaly v červenci u pražského hlavního nádraží. Správa železnic tam opravuje strop odbavovací haly a izolaci pod magistrálou, která vede nad nádražím.

Celá rekonstrukce má pokračovat až do roku 2028. Omezení automobilové dopravy na magistrále je ale plánováno přibližně na čtyři měsíce. V každém směru během něj zůstaly zachované dva jízdní pruhy.

Právě současné probíhání několika významných staveb se stalo jedním z hlavních témat kritiky dopravní politiky města. Kritici nezpochybňují potřebu oprav, upozorňují ale na jejich načasování a koordinaci.

Magistrát poukazuje na to, že termíny není možné vždy jednoduše přesouvat. Do plánování vstupuje technický stav komunikací, návaznost jednotlivých investic, práce městských organizací i projekty dalších investorů.

Návrh na omezení aut v centru podporu nezískal

Debatu o pražské dopravě během léta doplnil také návrh náměstka primátora pro dopravu Jaromíra Beránka na omezení vjezdu automobilů do části historického centra během prázdnin. Podle jeho argumentace měla opatření řešit především tranzitní dopravu, která podle něj zatěžuje centrum a komplikuje také provoz tramvají.

Návrh však narazil na odpor některých městských částí včetně Prahy 1, které se měl bezprostředně týkat. Kritici upozorňovali na načasování záměru v době, kdy už byly kvůli stavebním pracím zatížené další části metropole. Návrh nakonec podporu nezískal.

Dopravu vede Beránek, navázal na Hřiba

Za současnou podobu dopravní agendy na pražském magistrátu odpovídá Jaromír Beránek. Funkci náměstka primátora pro dopravu převzal v prosinci 2025 od Zdeňka Hřiba, který po zvolení poslancem odešel z vedení hlavního města.

Piráti mají dopravu na pražském magistrátu přímo v gesci od roku 2023. Před Hřibem vedl tuto oblast v letech 2018 až 2023 Adam Scheinherr z Prahy Sobě.

Beránek tak převzal odpovědnost nejen za dlouhodobé dopravní investice, ale také za harmonogram staveb, z nichž některé byly připravovány už za jeho předchůdce.

Sporem není potřeba oprav, ale jejich koordinace

Piráti obhajují rozsáhlé investice do pražských komunikací jako způsob, jak řešit dlouhodobě zanedbanou infrastrukturu. Podle jejich argumentace by odkládání oprav pouze přesouvalo problémy do dalších let a v některých případech by mohlo znamenat také vyšší náklady.

Opozice a některé městské části naopak požadují především lepší koordinaci jednotlivých staveb a větší předvídatelnost. Za důležité považují také takové rozložení prací, aby nebylo současně omezeno více hlavních tras, které mohou sloužit jako objízdné komunikace.

Doprava se proto může stát jedním z významných témat říjnových komunálních voleb. Pražské ANO chce na dopravní problematice postavit část své kampaně. Jeho volebním lídrem je nově Jan Hušbauer poté, co Ondřej Prokop v červnu oznámil odchod ze všech politických funkcí a z kandidatury odstoupil.

Piráty do voleb vede ekonomka Tereza Nislerová. Jaromír Beránek kandiduje na třetím místě a Zdeněk Hřib na desátém.

Letošní letní opravy tak do předvolební debaty přinesly konkrétní otázku: jak velký objem staveb může Praha realizovat současně, aby potřebnou modernizaci infrastruktury zvládla bez zbytečného zatěžování každodenního provozu.