Pražští hasiči řešili v létě 84 požárů porostů. V Česku jich bylo přes 1 600

Během července a srpna 2026 hasiči v Česku likvidovali 1 629 požárů porostů. Ve srovnání s loňskými prázdninami jde o 359 případů více a zároveň o 368 požárů více, než činí dlouhodobý průměr 1 261 případů. Vyšší počet zásahů souvisel také s dlouhodobě suchým počasím.

V Praze hasiči během prázdnin zasahovali u 84 požárů porostů. Dlouhodobý průměr je 67 případů. Také Středočeský kraj byl nad obvyklou úrovní, když evidoval 244 požárů oproti průměru 215.

Praha byla nad dlouhodobým průměrem

Pražští hasiči řešili od začátku července do konce srpna 84 požárů porostů. Dlouhodobý průměr za stejné období činí 67 případů. Oproti roku 2025, kdy bylo v Praze evidováno 82 požárů porostů, tak počet vzrostl jen mírně.

Praha patřila mezi kraje, kde byl letošní počet požárů nad dlouhodobým průměrem, zároveň ale nešlo o nejvýraznější meziroční nárůst v republice. Výrazně více případů než obvykle zaznamenali například hasiči v Plzeňském, Jihočeském nebo Jihomoravském kraji.

Středočeský kraj řešil 244 požárů

Ve Středočeském kraji hasiči během července a srpna likvidovali 244 požárů porostů. Dlouhodobý průměr činí 215 případů, kraj tak byl o 29 zásahů nad běžnou hodnotou. V roce 2025 bylo požárů porostů 263.

Mezi největší letní zásahy patřil požár lesa a okolních porostů v Křečovicích na Benešovsku. Událost se stala v úterý 4. srpna 2026 v místní části Poličany. Oheň se z lesa rozšířil na další porosty a zasáhl také rekreační chatky.

Na místě postupně zasahovalo 41 jednotek a hasiči vyhlásili druhý, třetí a následně zvláštní stupeň požárního poplachu. Pomáhal také policejní vrtulník Bell. Požár zničil dvě rekreační chatky a zasáhl také les, ovocný sad, vinici, louku s fotovoltaikou a polní porost. Přibližná škoda podle Hasičského záchranného sboru ČR dosáhla až 4,8 milionu korun.

Podrobnosti k zásahu zveřejnil Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje.

Počet požárů se mezi kraji výrazně lišil

Nejvyšší počet požárů porostů po Praze a Středočeském kraji zaznamenali během letošních prázdnin hasiči v Plzeňském kraji, kde jich bylo 209. Dlouhodobý průměr tam činí 130 případů. Jihomoravský kraj evidoval 175 požárů při průměru 122 a Jihočeský kraj 155 při průměru 102.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2025 evidováno 111 požárů porostů, letošních 209 případů tedy představuje výrazný meziroční nárůst. Naopak Karlovarský kraj zůstal se 62 požáry mírně pod svým dlouhodobým průměrem 64 případů.

Požáry porostů podle krajů

Tabulka ukazuje počet požárů porostů během července a srpna v jednotlivých krajích v letech 2021 až 2026. Poslední sloupec porovnává letošní hodnotu s dlouhodobým průměrem.

Zdroj tabulky: Hasičský záchranný sbor ČR.

Mezi největší požáry patřily Křečovice, Klatovsko i jižní Morava

Mezi největší letošní požáry přírodních porostů patřil také požár strniště se slámou a okolních polních a lesních porostů u Vítonic na Znojemsku. Vznikl 8. srpna a zasáhl území o rozloze 107 hektarů. Podle hasičů pravděpodobně vznikl od kombajnu a způsobil škodu přibližně 1,5 milionu korun.

Od kombajnu podle hasičů vznikl také požár balíků slámy na 25hektarovém poli u Puclic v Plzeňském kraji, který vypukl 30. července.

Další rozsáhlý požár řešili hasiči 4. srpna na Klatovsku. U požáru lesa a trávy o rozsahu přibližně sedmi hektarů zasahovalo 21 jednotek a byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. S hašením pomáhal vrtulník LHS UH-60 ze základny v Mělníku. Během zásahu se lehce zranili dva hasiči.

Ve stejný den zasahovali hasiči také v Křečovicích na Benešovsku, kde se požár lesa rozšířil na okolní porosty a rekreační chatky. Na místě pomáhal policejní vrtulník Bell a zasahovalo 41 jednotek.

Další náročný zásah se uskutečnil 15. srpna v Brně-Obřanech. Lesní porost tam hořel v těžko přístupném terénu a hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Pomáhal také policejní vrtulník Bell. Požár zničil šest rekreačních chatek a způsobil škodu kolem pěti milionů korun.

Sucho a vítr zvyšují náročnost zásahů

Polní a lesní požáry se mohou při větru rychle šířit. Hasiči proto musí během zásahu sledovat vývoj požáru a dbát na to, aby je oheň neodřízl od bezpečné ústupové cesty. U lesních požárů je navíc potřeba velké množství vody, takže jejich likvidace může trvat déle než u běžných požárů.

U rozsáhlejších zásahů v obtížně přístupném terénu se jednotky musí také pravidelně střídat. V Plzeňském kraji hasiči při nejnáročnějších požárech střídali zasahující přibližně po 20 až 30 minutách. Při delších zásazích mají zajištěný pitný režim a pokud zásah trvá déle než čtyři a půl hodiny, také stravu.

Častou příčinou je lidská nedbalost

Mezi nejčastější příčiny požárů v přírodě patří lidská nedbalost. Rizikem jsou například odhozené nedopalky, nedohašená ohniště nebo činnosti spojené s lesnickou a zemědělskou prací. V některých případech nelze podle hasičů vyloučit ani úmyslné zapálení.

Riziko představuje také práce se zemědělskými stroji. Několik letošních požárů vzniklo podle hasičů pravděpodobně od kombajnů, včetně rozsáhlého požáru u Vítonic na Znojemsku.

Letecká technika pomáhá při rozsáhlých požárech

Při některých náročných zásazích hasiči využívají také leteckou techniku. Nasazeny mohou být policejní vrtulníky i stroje typu UH-60 vybavené vaky pro letecké hašení.

Jedna ze základen letecké hasičské služby se nachází na letišti Mělník-Hořín. Odtud může být technika nasazena také při požárech v Praze a Středočeském kraji. Informace o systému letecké hasičské služby zveřejňuje Hasičský záchranný sbor ČR.

Co mohou lidé udělat pro snížení rizika

V suchém počasí je důležité neodhazovat nedopalky do trávy ani lesa a rozdělávat oheň pouze tam, kde je to povoleno. Po grilování nebo opékání je potřeba ohniště důkladně uhasit.

Při práci se stroji na polích a v lesích je vhodné počítat také s rizikem vzniku jisker. Právě při suchém počasí se může i malý zdroj vznícení rychle rozšířit do okolního porostu.