V Praze se pylová sezona rozbíhá už v únoru. Nejvýraznějšími alergeny jsou olše, líska a později bříza. Text shrnuje typické příznaky i praktické rady: sledování pylového semaforu, větrání po dešti, nosní výplachy, ochranu očí, používání filtrů v autě a možnosti léčby po konzultaci s lékařem.
Pylová sezona v Praze začíná v posledních letech stále dříve. U citlivějších lidí se první potíže objevují už na přelomu ledna a února, zejména při mírné zimě. Ve vzduchu se objevují pyly časně kvetoucích dřevin ještě dříve, než je na vegetaci patrné jarní období.
Na začátku sezony převažují pyly olše a lísky, často označované jako „časné dřeviny“. Postupně se přidávají další stromy, například javor nebo jasan. Výraznou roli má bříza, která je pro mnoho alergiků hlavním jarním alergenem a její kvetení často vede k zesílení příznaků.
Podle dat, která v Praze sleduje Státní zdravotní ústav, začíná pylová sezona obvykle v první polovině února. Vrchol nastává mezi dubnem a červencem. Bříza dosahuje maxima nejčastěji v dubnu, i když přesný termín se mění podle počasí.
Mezi nejčastější potíže patří únava, slzení a zarudnutí očí, rýma a dráždivý kašel. U některých lidí se mohou objevit i astmatické příznaky, zejména při fyzické aktivitě venku. Kožní reakce na pyly stromů se objevují méně často.
U části alergiků se příznaky objevují postupně podle toho, jak jednotlivé druhy stromů kvetou. Jiní reagují především na břízu, a jejich potíže se proto rozbíhají až na přelomu března a dubna.
Jarní obtíže nemusí způsobovat pouze pyly stromů. U některých lidí se mohou projevit reakce na pyl keřů nebo květin. Časté jsou i zkřížené reakce mezi pylovými alergeny a některými potravinami, například jablky nebo lískovými oříšky.
Pokud testy na jarní pyly vycházejí negativně, může být příčinou i přecitlivělost na roztoče. Ti mohou zhoršovat rýmu a kašel i v období, kdy lidé očekávají spíše pylové potíže.
Koncentrace pylu bývá nejvyšší v teplém, suchém a větrném počasí. Po dešti pylová zrna klesají k zemi a venku se obvykle dýchá lépe. Procházka po dešti tak může být pro alergiky snesitelnější než pobyt venku během slunečného odpoledne.
Mezi jednoduchá opatření, která mohou ulevit, patří:
• sledování pylového semaforu ČHMÚ;
• krátké větrání v době nižší pylové zátěže, často po dešti;
• opláchnutí obličeje a očí po návratu domů, případně sprcha a umytí vlasů;
• výplach nosu fyziologickým roztokem;
• nošení slunečních brýlí venku;
• používání pylového filtru v autě a jeho pravidelná výměna;
• nesušení prádla venku v období vysoké pylové zátěže.
U sezónních alergií může pomoci zahájit léčbu včas, ještě před rozvojem silnějších příznaků. Běžně se používají antihistaminika a nosní spreje tlumící zánět sliznice. Konkrétní volbu je vhodné konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, zejména pokud člověk užívá další léky.
U lidí se silnějšími reakcemi je vhodné mít u sebe léky, které jim dlouhodobě pomáhají. V některých případech může alergolog doporučit i pohotovostní léčbu.
Při podezření na alergii je vhodné obrátit se nejprve na praktického lékaře. Pokud se potíže opakují nebo jsou výrazné, následuje vyšetření u alergologa. V Praze se téma pylových alergií pravidelně objevuje v jarních zdravotních rubrikách, protože se týká velké části obyvatel.