Stará čistírna v Bubenči slaví 120 let. Je nejstarším dochovaným zařízením svého druhu v Evropě

V pražské Bubenči se nachází mimořádně zachovalá ukázka technické infrastruktury z počátku 20. století. Stará čistírna odpadních vod letos připomíná 120 let od zahájení provozu v červnu 1906. Areál je dnes národní kulturní památkou a podle Prague.eu také nejstarším dochovaným zařízením svého druhu v Evropě.

Součást nového pražského kanalizačního systému

Myšlenka nového pražského kanalizačního systému se začala připravovat už v 19. století. V roce 1884 byla vyhlášena soutěž na projekt kanalizačního systému a čistírny. Nakonec byl realizován návrh anglického inženýra Williama Henryho Lindleyho, který měl zkušenosti s obdobnými projekty ve velkých evropských městech.

Lindleyho systém využíval spádových poměrů tak, aby nebylo nutné splašky přečerpávat. Kanalizační síť byla svedena do nové čistírny v Bubenči. Areál podle Lindleyova projektu vznikal v letech 1900 až 1906 jako součást kanalizačního systému navrženého pro tehdejší Prahu.

Sedimentační čistírna v Bubenči byla první významnou čistírenskou stavbou v Čechách. Původnímu účelu sloužila až do roku 1967, kdy byla vybudována nová čistírna na Císařském ostrově.

Areál se zachoval v mimořádné podobě

Původní čistírna zůstala zachována i po zahájení provozu nového zařízení. Díky tomu se dochovala hlavní provozní budova i rozsáhlé technologické a podzemní prostory.

V roce 2010 byl areál zařazen mezi národní kulturní památky. Objekt je cenný nejen z hlediska architektury, ale také jako doklad historického vývoje technologií používaných při čištění odpadních vod.

V roce 1992 vznikla nadace, jejímž úkolem je provozovat v areálu Ekotechnické muzeum. Právě jeho návštěvníci dnes mohou část původního zařízení poznat při komentovaných prohlídkách.

Prohlídka vede hluboko pod zem

Prohlídková trasa začíná v přívodní kryptě, kde bylo v minulosti umístěno vodní kolo poháněné přitékajícími splašky. Odtud návštěvníci pokračují do největší podzemní části areálu, kterou je lapač písku.

Do lapače přiváděly odpadní vody tři hlavní městské stoky. Trasa dále vede ke stavidlům a mechanickým česlům a pokračuje k deseti podzemním sedimentačním nádržím. V nich se usazoval primární kal.

Funkční parní stroje z roku 1904

Jednou z nejvýraznějších částí prohlídky je dvojpodlažní strojovna. Nacházejí se v ní dva rekonstruované parní stroje z roku 1904, které jsou dodnes funkční. Pod strojovnou jsou umístěna také povodňová čerpadla.

Dochovala se rovněž kotelna se dvěma parními kotli na uhlí, která je podle informací Prague.eu také funkční. Historické technologie tak nejsou v areálu zastoupeny pouze jako nehybné exponáty.

Podzemní nádrže a plavba na prámu

Součástí návštěvnické trasy je také plavba na prámu v podzemní usazovací nádrži. Návštěvníci se při ní dostávají přímo do prostoru, který byl součástí původního procesu čištění odpadních vod.

Prohlídky mají svá pravidla

Areál je přístupný v rámci prohlídek s průvodcem. Běžné termíny se podle provozních informací konají především o víkendech a svátcích, u některých programů jsou k dispozici také další termíny. Vzhledem k zájmu o návštěvy je možné místo předem rezervovat.

Stará čistírna se nachází v Praze 6 v Bubenči, v Papírenské ulici. Část trasy vede stísněnými podzemními prostory a areál není v celém rozsahu bezbariérový. Děti mohou prohlídku absolvovat pouze v doprovodu dospělé osoby.

Výročí připomene odborná konference

120 let od zahájení provozu připomene také odborná konference naplánovaná na středu 16. září 2026. Uskuteční se přímo v areálu Staré čistírny a zaměří se na 120 let čištění odpadních vod v Praze.

Vedle historie se konference bude věnovat také současným otázkám ochrany povrchových vod a rozvoje kapacit čistíren odpadních vod v hlavním městě.

Unikát technické historie Prahy

Stará čistírna v Bubenči zachovává část infrastruktury, která byla na začátku 20. století zásadní pro fungování rychle se rozvíjející Prahy. Díky dochovaným technologickým prostorům, podzemním nádržím a funkčním historickým strojům nabízí pohled na způsob, jakým se tehdy řešilo odvádění a čištění odpadních vod.

Areál tak spojuje historii pražské kanalizace s dochovanou průmyslovou architekturou a technickým vybavením. Právě mimořádná míra zachování je jedním z důvodů, proč je objekt dnes chráněn jako národní kulturní památka a zpřístupněn veřejnosti prostřednictvím Ekotechnického muzea.