U Chleb na Nymbursku objevili 6?500 let staré kruhové ohrazení s 12 vstupy

U Chleb na Nymbursku archeologové zkoumají téměř kruhové ohrazení, které podle dosavadních analýz vzniklo před více než 6 500 lety. Výzkum naznačuje, že místo mohlo mít rituální i pozorovací funkci a jeho uspořádání mohlo souviset s pohyby Slunce a Měsíce.

Na výzkumu se podílejí odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni a dalších institucí. Lokalita patří mezi nejstarší známé monumenty tohoto druhu ve střední Evropě. Podle současného datování je přibližně o tisíc let starší než Stonehenge.

Kruhové ohrazení má 12 nepravidelných vstupů

Pravěcí stavitelé vybudovali u dnešních Chleb ohrazení o průměru přibližně 230 metrů. Jeho součástí byl také příkop hluboký více než 2,5 metru. Do prostoru vedlo 12 vstupů, které nejsou rozmístěny pravidelně.

Právě jejich poloha je důležitá pro současný výzkum. Podrobná analýza geometrie vstupů podle archeologů ukazuje na možné využití stavby k určování některých okamžiků ročního cyklu a delšího měsíčního cyklu.

Uspořádání mohlo souviset se Sluncem a Měsícem

Výzkumníci při analýze vytipovali dvě hlavní pozorovací polohy. Jedna souvisí s krajními polohami Měsíce na obzoru v přibližně osmnáctiletém cyklu. Druhá propojuje východ Slunce při letním slunovratu se západem při zimním slunovratu.

Propojení astronomických jevů s uspořádáním rituálního prostoru připomíná některými prvky Stonehenge. Lokalita u Chleb je však podle současného datování výrazně starší. Její stáří badatelé určují na základě analýzy organického materiálu získaného z naleziště.

Býčí lebky i lidské kosti ukazují na rituální význam

Archeologové v příkopu u vstupů nalezli také býčí lebky a rohy. Podle dosavadních interpretací mohly souviset se vstupními branami a s kultem býka, který měl významné postavení u prvních zemědělců tehdejší Evropy.

V příkopu se objevily také lidské kosti. Starší průzkumy navíc odkryly hrob únětické kultury z doby bronzové s ostatky přibližně 18 lidí, kteří do něj byli ukládáni postupně. Nálezy tak ukazují, že lokalita byla využívána v různých obdobích a její význam se v čase proměňoval.

Z rituálního prostoru se později stalo sídliště

Dosavadní poznatky naznačují, že původní význam místa se v dalších obdobích vytratil. Příkop se postupně zasypával a v prostoru někdejšího ohrazení vzniklo v době železné běžné sídliště.

Vývoj lokality se tak liší například od Stonehenge, které bylo podle současných poznatků opakovaně využíváno a spojováno s pozdějšími tradicemi. U Chleb naopak archeologové sledují proměnu původně významného prostoru v místo s odlišnou funkcí.

Další výzkum se zaměří na půdu

Výzkum lokality pokračuje také prostřednictvím analýz půdy. Do této části se zapojuje Jan Fišer z Univerzity Hradec Králové. Chemické stopy v půdě mohou pomoci určit, jak lidé prostor využívali v jednotlivých obdobích pravěku, a doplnit tak poznatky získané z archeologických nálezů.

Ve středu 19. srpna 2026 od 15 hodin se na lokalitě uskutečnilo také terénní setkání s archeology. Veřejná exkurze nabídla možnost seznámit se s místem přímo v terénu a s probíhajícím výzkumem.

Výzkum u Chleb tak postupně skládá obraz lokality, která během tisíců let změnila svou funkci. Z původního monumentálního ohrazení spojovaného s rituály a pozorováním nebeských jevů se později stal prostor využívaný k běžnému osídlení.