Územní rozpočty 2025 skončily v přebytku. Bez Prahy by byl výsledek záporný

Územní rozpočty za rok 2025 skončily v přebytku 14 miliard korun. Oproti předchozím letům jde o výrazně nižší hodnotu, protože obce a kraje zásadně navýšily investice. Ty meziročně vzrostly z 173 na 208 miliard korun. Celkový výsledek navíc významně ovlivnilo hospodaření Prahy — bez něj by ostatní samosprávy skončily v souhrnu v mírném schodku.

Po letech vysokých přebytků začaly samosprávy více využívat rezervy. Uložené prostředky se proměnily v konkrétní projekty, zejména ve stavební investice a modernizace. Právě rekordní investiční výdaje jsou hlavním důvodem, proč se celkový přebytek snížil.

Investice na historickém maximu

Průběžná data ukazují, že v první polovině roku 2025 byly rozpočty obcí a krajů ještě výrazně v plusu. Ke konci roku však tradičně dochází k proplacení velkých akcí, což se v roce 2025 projevilo mimořádně silně.

Investiční aktivita rostla napříč republikou. Šlo zejména o projekty, které byly dlouhodobě připravované a měly zajištěné financování. Část investic byla navázána na dotace, které obce a kraje často čerpají až s časovým odstupem.

Praha jako klíčový faktor

Významnou roli v celkovém výsledku sehrála Praha. Její rozpočet je mnohonásobně větší než rozpočty ostatních měst a krajů, a pokud hlavní město hospodaří s přebytkem, může to zásadně ovlivnit celostátní čísla.

Praha dlouhodobě patří mezi samosprávy s vysokými přebytky. Rok 2024 například uzavřela s přebytkem téměř 23 miliard korun, uvádí magistrát na webu Praha.

Výhled na rok 2026

Výsledek za rok 2025 naznačuje, že obce a kraje začaly aktivněji investovat a méně ukládat prostředky do rezerv. Další vývoj bude záviset na připravenosti projektů, dostupnosti dotačních titulů a na vývoji daňových příjmů, které tvoří hlavní část příjmů samospráv.