V Česku pracuje téměř milion zahraničních pracovníků, nejvíce v Praze

V Praze i dalších regionech se znovu objevují názory, že cizinci berou práci domácím. Nová statistická data však ukazují jiný pohled – český trh práce se bez zahraničních pracovníků v mnoha sektorech neobejde a často jde o pozice, o které domácí zaměstnanci nemají zájem.

Podle průzkumu STEM část veřejnosti vnímá pracovníky ze zahraničí jako konkurenci, zejména lidé s nižší kvalifikací. Většina cizinců přitom končí na méně kvalifikovaných a hůře placených pozicích, což potvrzuje, že jejich přítomnost nenahrazuje domácí pracovní sílu.

Rozdíly jsou patrné i ve mzdách a pracovní době. V první polovině roku 2025 byla průměrná mzda českých zaměstnanců téměř 52 tisíc korun. Průměrný Ukrajinec pracující v Česku pobíral 38 tisíc korun a zároveň odpracoval více hodin než průměrný český zaměstnanec.

Postoje se mění v závislosti na vývoji ekonomiky. Po krizi po roce 2008 si přibližně tři čtvrtiny lidí myslely, že zaměstnávání cizinců ohrožuje domácí pracovní trh. Na začátku roku 2026 jsou názory mírnější. STEM uvádí, že lidé s nižším vzděláním a nezaměstnaní mají stále vyšší obavy, zatímco vysokoškoláci a lidé s finanční jistotou jsou vstřícnější. Mladší generace do 30 let se svými postoji přiblížila starším skupinám.

Průzkum proběhl od 16. do 25. ledna 2026 a zapojilo se do něj 1 061 respondentů starších 18 let.

Napjatý trh práce: méně uchazečů než pozic

Trh práce v Česku vykazuje dlouhodobě nízkou nezaměstnanost. Podle Úřadu práce činila k prosinci 2025 míra nezaměstnanosti 4,8 procenta. V Praze je situace ještě specifická – ke konci září 2025 zde činila nezaměstnanost 3,53 procenta, a volná pracovní místa se pohybovala jen v řádu desítek až stovek pozic měsíčně.

Počet cizinců a význam Prahy

V Česku pracuje téměř milion cizinců, z toho v Praze přibližně 314 tisíc osob. Praha není jen hlavním centrem zaměstnanosti, ale také magnetem pro služby, stavebnictví a část průmyslu, přičemž poptávka po pracovní síle se přelévá i do Středočeského kraje. Bez zahraničních pracovníků by mnoho firem muselo omezit provoz nebo výrobu.

Programy a kontrola státu

Stát se snaží přilákat pracovníky do oborů, kde chybí domácí síla, například prostřednictvím programů ekonomické migrace. Ty zrychlují vyřizování pobytů a cíleně směřují pracovníky do oblastí výroby, služeb, zemědělství, potravinářství a lesnictví.

Současně se zpřísňuje kontrola zaměstnavatelů. Od 1. října 2025 musí firmy hlásit nástup zahraničního pracovníka Úřadu práce ještě před jeho nástupem, jinak hrozí vysoké pokuty až do tří milionů korun. Cílem je zajistit, aby dovoz pracovní síly probíhal transparentně a v souladu s pravidly.

Férové podmínky jako klíč k udržení rovnováhy

STEM uvádí, že napětí mezi potřebou zahraničních pracovníků a obavami veřejnosti lze zmírnit hlavně férovou praxí na pracovištích – stejné mzdy, rovné podmínky a kontrola dodržování pravidel. Bez toho by se střet mezi firmami hledajícími zaměstnance a veřejností, která se obává konkurence, mohl opakovat i nadále.